Tetčice slaví 780 let od první písemné zmínky. Jsou uvedeny v listině ze 7. prosince 1240

7. prosince 2020 je to přesně 780 let, kdy se v historických dokumentech objevuje název obce Tetčice. To když král Václav I. listinou datovanou 7. 12. 1240 věnoval klášteru Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova několik vesnic a v jihomoravské části výčtu sídel je zapsána ves s názvem v latinském tvaru Techsice. Je možné, že se v písemnostech Tetčice objevují již v roce 1104 v opisu Kosmovy kroniky České, ale to není možné stoprocentně doložit. Jak je to s první písemnou zmínkou o Tetčicích? Téma osvětluje badatel František Široký z Tetčic.


JUDr. František Široký

První písemná zmínka u každé osady, vesnice či města představuje důležitý historický mezník. Toto datum bývá nejen zdrojem úvah o starobylosti místního osídlení, ale výročí se často stávají důvodem oslav a setkání rodáků. Ne vždy se však datum nejstarší písemné zprávy blíží skutečnému stáří sídliště, pouze zcela výjimečně je doloženo jeho založení s přesností na konkrétní rok. Přesto je takový údaj jakýmsi odrazovým můstkem, od něhož se začínají odvíjet dějiny obce.

I v nejnovější vlastivědné publikaci o Tetčicích „Zdeněk Hájek: TETČICE archeologické doklady lidských aktivit na katastru obce a blízkém okolí, Moravské zemské muzeum, Brno 2015“, byla otištěna obdobná informace jako do nedávna na webových stránkách Tetčic v rubrice „Historie obce“, že věrohodně jsou Tetčice poprvé zmiňovány r. 1349 (jde o záznam v Moravských zemských deskách o majetkovém převodu, v němž je jmenován Dominik z Tečic).

Tetčice už v Kosmovi?

Je tomu však skutečně tak? Snad jsou Tetčice v latinsky psaném tvaru „Tuchssici cum vinea“ (tedy Tetčice? S vinicí) zmiňovány již k r. 1104 v takzvané „třebíčské vsuvce“ (jak je pramen pracovně nazýván) v opisu latinsky psané Kosmovy Kroniky České (jde o kronikářský zápis, tedy o pramen pouze vyprávěcí). Jenomže - samotná listina třebíčské vsuvky, označovaná rovněž jako zakládací listina třebíčského kláštera, je některými historiky nadále považována za falzum, a navíc se vedou spory o ztotožnění pojmenování osady - zda název „Tuchssici“ přináleží Tetčicím, či jak jej „čtou“ jiní, Čučicím u Oslavan.

Tuchssici výřez

Sken stránky z třebíčského opisu Kosmovy kroniky s údaji o vesnici "Tuchssici". Foto: archiv Františka Širokého

Otazníkům spojeným s třebíčskou vsuvkou se dlouhodobě věnuje třebíčský historik Rudolf Fišer, který k 900. výročí jejího datování napsal publikaci „Klášter uprostřed lesa - dvě studie o třebíčském benediktinském opatství, Matice moravská, Brno 2001“, datoval v publikaci vznik třebíčské vsuvky k roku 1115. Při osobním rozhovoru vyjádřil Rudolf Fišer své přesvědčení, že výraz „Tuchssici“ označuje nynější obec Tetčice. Vede ho k tomu skutečnost, že posloupnost názvů osad, uvedených v třebíčské vsuvce, odpovídá vzdálenostem, které ujel za určitou časovou jednotku jezdec na koni, a že v tomto smyslu jde o logickou návaznost.

Rovněž historik PhDr. Jiří Doležel z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, který se dlouhodobě věnuje středověké historii ivančicko-rosického regionu, se přiklání ke ztotožnění osady „Tuchssici“ s nynějšími Tetčicemi vzhledem ke spojitosti s ve vsuvce před osadou „Tuchssici“ jmenovanými a nezpochybňovanými Omicemi (v latinsky psaném tvaru „Omici cum vinea“ - tj. Omice s vinicí), právě pro spojitost s u obou osad uváděnými vinicemi. Vinohrady se ve spojitosti s Tetčicemi uvádí i později - při prodeji rosického panství r. 1592 jsou Tetčice uváděny „s vinohrady na Bočíně i s vinohradem panským na Bočíně“. Ale již v první polovině XVII. století byly vinohrady pusté - když r. 1628 kupoval rosické panství Albrecht z Valdštejna od svého švagra Karla staršího ze Žerotína, je v záznamu v zemských deskách uvedeno, že součástí panství je i „ves Tečice i s zemním z vinohradů bučínských, kdyby se zase dělaly, s vinohradem panským na Bučíně, kdyby zase dělán byl." Stopy po zaniklých tetčických vinohradech v podobě mezních pásů a teras lze najít v lesním terénu jihovýchodně od vesnice dosud. Pojmem „vinohrad“, použitým v obou výše zmíněných zápisech, se dříve označoval pozemek pro pěstování révy vinné ve svahu, oproti odlišení termínu „vinice“, kterým se označoval pozemek s pěstovanou révou na rovině.

Situace ztotožnění osady „Tuchssici“ s Tetčicemi se však ani ve spojitosti s tetčickými vinohrady blíže nevyjasní. Jak uvedl Jaroslav Sadílek ve svém článku „Příspěvek k počátkům Tetčic“, který byl napsán pro připravované vydání zvláštního čísla „Tetčického zpravodaje“ v roce 2004 k. 900. výročí první písemné zmínky o Tetčicích, které však nebylo realizováno - „Výskyt vinohradů u Tetčic je však pouze nepřímým dokladem pro ztotožnění „Tuchssic“ s touto vsí, který je navíc narušován jinou skutečností. Jde o drobný fakt, který zdánlivě nemá pro interpretaci sídlišť přílišný význam, přesto je vhodné jej ve stručnosti zmínit. Pro objektivitu je však nutno uvést, že i podle názvů čučických polních a lesních tratí „Vinohrady“ a „Vinohrádky“ lze důvodně dovozovat, že i v Čučicích se víno dříve pěstovalo.“

Takže ztotožnit osadu „Tuchssici“ přes vinohrady také nelze bez pochybností. Shrnutí: jednoznačného rozřešení, zda název „Tuchssici“ přináleží Tetčicím či Čučicím, a zda se skutečně jedná o vročení, vztahujícímu se již k roku 1104, se s pravděpodobností hraničící s jistotou nelze objektivně dopátrat.

Techsice jako dar klášteru

Proto je důležité další datum, ke kterému lze věrohodnost písemné zmínky o Tetčicích vztáhnout. A není to na začátku zmiňovaný rok 1349 ale již o více než století dříve, rok 1240. Listinou, datovanou 7. prosince 1240 (CDB III, s. 355 č. 260 - tj. Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae, tedy diplomatář království českého), věnoval král Václav I. nedávno předtím založenému ženskému cisterciáckému klášteru „Porta Coeli“ v Předklášteří u Tišnova pozemkový majetek, sestávající z několika vesnic na samotném Tišnovsku, a dále ze vsí topograficky roztříštěných na Moravskokrumlovsku, Moravskobudějovicku, Brněnsku, Hodonínsku a Opavsku. V jihomoravské části výčtu sídel je za blíže nespecifikovanou vesnicí Knínice zapsána ves s názvem v latinském tvaru „Techsice“, bez výhrad ztotožněná jako Tetčice.

Listina krále Václava I. ze 7. prosince 1240 potvrzující klášterní statky

Sken listiny krále Václava I. ze 7. 12. 1240. Foto: archiv Františka Širokého

Přes skutečnost, že je pro historickou objektivnost nutné odhlédnout od nejistého vročení k roku 1104, tak věrohodné ztotožnění Tetčic v písemném prameni z roku 1240 je činí osadou v historickém kontextu značně starobylou. Lze to dovodit i z opakovaných věrohodných záznamů v análech o vinohradech jak v Tetčicích, tak i v nedalekých Omicích (omický vinohrad dokládá ještě mapa I. vojenského mapování, tzv. Josefského, z let 1764 až 1768, v níž je severně od Omic zakreslen nepříliš rozsáhlý vinohrad), což dokládá, že v jejich okolí probíhala intenzivní zemědělská činnost. Na časný vznik zdejšího osídlení proto měla velmi pravděpodobně významný vliv blízkost Brna.

K nabízející se otázce, proč Tetčice nesetrvaly u klášterů, ať v Třebíči nebo v Předklášteří, uvádí dr. Doležel erudovaný názor, že v obou případech si je panovník zanedlouho převedl zpět pod svoje přímé panství - ves se nacházela blízko tehdejších zeměpanských center (Ivančice, Veveří) a poskytovala pro panovníka zajímavé možnosti - lov v blízkých rozsáhlých lesích, víno... Coby fundátor měl na takovýto postup v dobovém nazírání plné právo.

Dřív než šlechtické Rosice

Snad jako zajímavost lze zmínit, že nejstarší dochovaná hodnověrná písemná zmínka o Tetčicích je starší, než písemný záznam o blízkém šlechtickém městečku Rosice, pod které Tetčice poddansky spadaly přes celá čtyři století již od první poloviny XV. století až do získání vlastní samosprávy v roce 1869. O nesporné starobylosti Rosic a okolních obcí svědčí rovněž i jejich patronymické názvy, odvozené od jejich zakladatelů, tj. jde o taková osobní nebo místní jména, která se odvozují od jména otce, tj. hlavy rodu (čeledi), kmenového náčelníka apod. (tedy např. Rosice od osobního jména „Ros“). Rosice jsou sice zmiňovány již k roku 1086, kdy král Vratislav daroval zeměpanské mýto v Rosicích a jiné příjmy odtud klášteru v Opatovicích v Čechách, avšak tato listina je rovněž zpochybňována jako falzum. Další dochovaná písemná zmínka o Rosicích jako šlechtické državě je až z roku 1259, jde o listinu ve prospěch ženského cisterciáckého kláštera v Oslavanech (CDB V.1, s. 280, č. 174), v níž jsou jako svědci uvedeni bratři Bohuš a Hartman s přídomkem z Rosic („de Rozize“). Bohuš byl přední družiník krále Přemysla Otakara II. a užíval erb s figurou dvou beraních rohů, byl tedy blízce spřízněn s rodem pánů (zřejmě vladyků) z nedalekých Popovic (dnešních Vysokých Popovic), kteří užívali stejný erb.

Do roku 1922 Tečice

V „překladu“ latinsky psané listiny českého krále Václava I. ze 7. 12. 1240 je uveden název osady se dvěma „t“, tedy „Tethsice“ (Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae, Akademie věd, Praha 1962, str. 355). Z kopie originálu listiny však může každý vyčíst, že osada je ve skutečnosti zapsána ve tvaru „Techsice“. Je proto poněkud záhadou, proč autor překladu, zcela jistě znalý latiny a tehdy používaného písma, zvolil překlad názvu osady právě ve znění Tethsice. Pro možné vysvětlení se nabízí úvaha, že v době, kdy byl text listiny zpracováván, již byla obec známá jako Tetčice, ačkoliv dříve, až do r. 1922, byla po staletí psána jako Tečice..

obecné info, zajímavosti

Pojďte si užít Mikroregion Kahan!

MIKROREGION KAHAN

  • Hutní osada 14, 664 84 Zastávka
  • +420 602 126 391
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
    web a sociální sítě
  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
    administrativní záležitosti

Děkujeme našim partnerům


© Mikroregion Kahan dso