Příbramští floriáni. Celá staletí chránily světcovy malé sošky obec jako malí bůžkové

Ještě po válce měl téměř každý dům v Příbrami na Moravě výklenek či koutek, v kterém stála soška sv. Floriána. Takzvaní floriáni chránili stavení před neštěstím, byli to takoví domácí bůžci. Po Únoru 1948 museli "tmářští" patronové zmizet. Před zničením jich několik zachránil slavný rodák, výtvarník Rudolf Fila. Dvě se pak znovu vrátily do Příbrami.

Text: Halka Horká, foto: Marie Stránská, Rostislav Trtilek a archiv obce Příbram na Moravě

Jsou to dvě malé dřevěné sošky. Ohlodané zubem času, obyčejné, žádné umění, realistické, na první pohled nijak zvlášť zajímavé, chtělo by se říci. Ztvárňují sv. Floriána a stojí na polici kanceláře starosty v Příbrami na Moravě. Jenže stačí pár vět a je jasné, že před sebou máte kus dávné historie a "esence" této starobylé vesnice.

"Říkalo se jim floriáni a měla je doma vlastně každá příbramská rodina. Někdo pro ně měl speciální výklenek ve štítu domu, jiní je měli na očích doma. Byli to takoví domácí bůžkové v podobě svatého Floriána, který je odnepaměti patronem obce. Měli přinést do domů a selských stavení štěstí a ochránit rodiny od neštěstí celkově," vypráví Rostislav Trtilek, starosta Příbrami na Moravě.

Sošky – dřevěné i porcelánové - se dle vyprávění pamětníků dědily z generace na generaci, některé zřejmě chránily příbramská stavení celá staletí. Výklenky a domácí místa s floriánkem se pečlivě opečovávaly. Jenže pak přišel Únor 1948 a vládnoucí garnitura zatočila s čímkoliv církevním, dle ní tmářským, modlářským. "Floriánci museli pryč. Nikdo to asi přímo nenařídil, ale lidé je ze strachu ze štítů domů i z domácností sundávali a oddělávali. Bohužel v mnoha případech zmizeli úplně, dnes tu zřejmě není ani jeden," popisuje Trtilek.

Nahoře jedna z mála historických fotek, na kterých se florián ve výklenku objevuje. Na spodním a mnohem mladším snímku už je pryč. Foto: archiv obce Příbram na Moravě

O soškách a jejich významu však věděl akademický malíř Rudolf Fila. Slavný výtvarník, který se po studiích usadil na Slovensku a stal se jedním z nejvýznamější slovenských autorů, se v roce 1932 v Příbrami na Moravě narodil. K místu měl vždy silný vztah, vzpomínal na svoje dětství, cesty do zastávecké školy a na příbramský mlýn, kde pracoval jeho tatínek a on si zde jako mladík o prázdninách přivydělával.

Lidé se báli, tak sošky ničili

"Při svých cestách do rodiště obcházel zdejší rodiny a zjišťoval, kam floriáni zmizeli," popisuje starosta. Po dlouhé době se pak Příbram současná náhle potkala s Příbramí dávnou v bratislavském ateliéru Rudolfa Fily. Příbramská škola si v roce 2011 vymyslela výtvarný projekt, děti kreslily a svoje výtvory posílaly na posouzení právě svému slavnému rodákovi. Na závěr se v roce 2012 vypravily přímo za ním. A tam k překvapení starosty několik původních floriánů zdobilo obří knihovnu Filových. "Za komunismu se lidé báli mít svaté vystavené, raději je zničili nebo schovali na půdy. A já jsme chodil po vsi a ptal se tam, kde jsem si pamatoval, že je měli "paní, kam zmizel ten váš?" A když jej paní náhodou našla, rychle jsem vytáhl peníze a odkoupil. Babičky říkaly, jéjej, to je staré, opadané, zničené, to k ničemu není... Tak jsem jich pár zachránil," vypráví dnes již zesnulý Fila příbramským dětem na videozáznamu, který při setkání Trtilek pořídil.

Foto ze setkání Rudolfa Fily s příbramskými dětmi. Na knihovně za nimi stojí zachránění floriáni. Foto: Rostislav Trtilek

V umělcově knihovně má svoje místo i keramika z jihomoravské vsi. "To jsou kótňáky. Ženy po porodu ležely v kótně, ústraní, aby se daly dohromady. A sousedky jim v tomto džbánu, kótňáku, nosily polívku. Třeba celou vyvařenou slepici," popisuje na videu dětem Filova manželka Dorota, významná výtvarnice a restaurátorka.

Příbramský starosta Rostislav Trtilek s floriány. Foto: Marie Stránská

A pak nastalo období dalšího setkávání a dopisování, mimo jiné s Filovým synem Vitěm, známým slovenským cestovatelem, které pak vyvrcholilo darováním dvou kousků zpátky do obce. Z kterého domu a od koho úplně původně jsou, se už dnes zjistit nejspíš nepodaří. Neexistuje moc historických fotografií nebo pohlednic, na níž by se tyto sošky objevovaly. Nikoho nenapadlo dřív tak běžnou věc – sošku na domě či uvnitř – vyfotografovat, zachytit. "Dnes už vlastně na domech nejsou ani ty výklenky, domy dostaly nové fasády, nebo byly skryty uvnitř budov," povzdechne si starosta a kouká na ty "svoje dva". Chce je nechat v chráněném prostoru, i proto, že venkovní instalaci by floriánci z letitého dřeva dlouho nepřežili. Moc by si přál, aby se jich do Příbrami vrátilo ještě víc.

Florián moderního věku

Moderní kaple sv. Floriána a Panny Marie stojí na návsi.

A tak se Příbram pyšní aspoň jedním Floriánem, zato velkým, unikátním a navýsost moderním. Patronovi obce, který drží ochrannou ruku také nad hasiči a dohlíží, aby stavení nelehla popelem, je zasvěcena kaple na návsi. Základní kámen položili místní obyvatelé v roce 1992. Do té doby jim sloužila malá kaplička s obrazem sv. Floriána na okraji obce. Kaple sv. Floriána a Panny Marie byla vysvěcena v roce 1999 a její půdorys tvoří elipsa, k níž se přidružují elipsovité „buňky“. Na jihu je zpovědní místnost, na severu předsíň a sakristie. Celkový tvar kaple znázorňuje podobu Noemovy archy. Za ojedinělé architektonické řešení získal její tvůrce, architekt Aleš Fiala, ocenění v soutěži novodobých sakrálních staveb. Zajímavostí jsou plastiky akademické sochařky Otýlie Šuterové – Kristus se zvýrazněným srdcem, Panna Marie a sv. Florián, křížová cesta a další.

Tak světec bdí nad Příbramí pořád. Rostislav Trtilek by si přál, aby těch maličkých bylo víc. "Pro mne je to prostě část genia loci, něco co sem patří a přináší pozitivno," uzavírá příbramský starosta.

Přesné stáří příbramských floriánů není známo, ale restaurátorka Dorota Filová, manželka výtvarníka Rudolfa Fily, odhaduje i několik stovek let. Foto: Marie Stránská