Masarykův okruh, legenda. Prvních sedm let jezdily závodničky i Ostrovačicemi

Po pěti letech se vrací motocyklová Grand Prix a slavný Masaryklův okruh si připomíná 95 let od svého vzniku. První smrťák se odehrál u Ostrovačic, kterými sedm ročníků automobilový šampionát také vedlo.

Text: mikroregion Kahan, foto: archiv Kamila Horkého

Na dráze nad brněnským Žebětínem a Ostrovačicemi se znovu rozeřvou motorky a po pětileté pauze se rozjede kolotoč jménem MotoGP. Původní Masarykův okruh byl mnohem větší a "našimi" Ostrovačicemi také přímo vedl. Lístek na stání zde stál 15 korun, jak prozrazují historické pohlednice. V jiných částech trati se lidé podívali za desetikačku, na hlavní tribunu se platilo 140 Kč. Měl 29 kilometrů 194 metrů, 60 zatáček vlevo, 68 vpravo, výškový rozdíl 240m, maximální stoupání 7%. Jezdilo se proti směru hodinových ručiček z Bosonoh přes Nový Lískovec, Kohoutovice, Žebětín, Ostrovačice, Popůvky a troubskou místní část Veselku zpět do Bosonoh.

Průjezd Ostrovačicemi, unikátní snímek z roku 1932. Foto: soukromý archiv (více snímků na FB)

Myšlenka vytvořit v Brně skutečný závodní okruh se zrodila již někdy kolem roku 1925, o tři roky později se vydali členové Československého automobilového klubu pro Moravu a Slezsko pro inspiraci na slavný okruh Nürburgring. Podařilo se jim získat záštitu prezidenta Masaryka. Do příprav se zapojila i bývalá závodnice Eliška Junková, která pro závod získala například slavného závodníka Hugo Urbana Emmericha. A tak se začala trať rýsovat, včetně vyhlášených serpentin nad Ostrovačicemi. Projet je je zážitek i dnes.

Ostrovačické serpentiny, snímek z roku 1935. Foto: soukromý archiv

Stavba samotná trvala pouhých pět měsíců, reálné práce odstartovaly v dubnu 1930, už na 28. 9. 1930 byl stanoven první závod. 

Startovní listina plná hvězd

V prvním ročníku závodilo celkem 32 vozů. Zúčastnily se hvězdy tehdejšího „motoristického nebe“, překvapivě vyhrál Němec Heinrich Joachim von Morgen na voze Bugatti poté, co favorizovaní Nuvolari a Caracciola museli zpomalit nebo vzdát kvůli technickým problémům. O rok později už diváky ohromoval Louis Chiron, který tu bral zlato třikrát a díky svému "gentlemanskému" stylu závodění se stal miláčkem Brna. Druhý ročník byl už zařazen do mezinárodního kalendáře okruhových závodů a díky tomu se zde objevily nejslavnější značky evropských strojů i kompletní závodnická špička včetně Maseratiho, Varziho, Nuvolariho, Borzacchiniho, von Morgena, Caraccioly a dalších. Masarykův okruh se tak zařadil po bok tehdejších nejprestižnějších závodů, jako byly například Targa Florio a Grand Prix v Monacu, Monze nebo na Nürburgringu.

Miláček závodů u Brna Louis Chiron, snímek z roku 1933. Foto: soukromý archiv

Smutné ostrovačické prvenství

Ostrovačice byly v roce 1934 místem první smrtelné nehody v historii závodu. V pátek 28. září v 9 hodin měl být zahájen oficiální trénink. Jezdec Josef Brázdil s novou Maserati 3500 cm³ odjel na trať již po sedmé hodině. Po prvním pomalém kole začal zvyšovat rychlost, projel ostrovačickými zatáčkami a blížil se k Ostrovačicím. Zde však nezvládl řízení a sjel ze silnice levými koly. Snažil se dostat zpět do dráhy, to se mu však nepovedlo, převrhl se a byl katapultován z vozu. Nádrž na benzin se utrhla a vůz pokračoval v přemetech až zůstal ležet po dvaceti metrech koly vzhůru. Smrt jezdce nastala okamžitě.

"Z četnických záznamů vyplývá, že důvodem nehody byla nejspíš prázdná pneumatika, s defektem v takové rychlosti pak ztratil nad vozem kontrolu," uvádí se v rozměrné knize o Ostrovačicích, v níž je závodům věnován velký prostor. Mimo jiné z ní vyplývá, že první ročník v roce 1930 se jel po směru hodinových ručiček, tedy ostrovačickými serpentinami nahoru.

O Brázdilovi se mluví jako o bratislavském jezdci, ale byl to Moravák z Holešova a je zde také pohřben. V Bratislavě se zřejmě pohyboval v době, kdy požádal o licenci.

Pohled na závodní dráhu z roku 1937. Foto: soukromý archiv

Spojnice do světa

Po nejdelší trati Masarykova okruhu se jezdilo do roku 1937 (ročník 1936 byl vynechán), pak se historie obnovila až v poválečném roce 1949, to už bez ostrovačických serpentin, Kývalky a Popůvek. Jeden okruh nově měřil 17,8 kilometru, měl 35 zatáček vlevo a 38 vpravo a nově se jezdilo po směru hodinových ručiček.

Zajímavostí kolem závodní dráhy je mnohem, mnohem víc a nejvíc se jich vyrojilo při oslavách 90 let v roce 2020. Tehdy vznikla street artová výstava Masarykův okruh, legenda, kterou vidí každý, kdo projíždí kolem starého depa mezi brněnskými Bohunicemi a Blosonohami. Tady si na procházce napříč devadesáti lety připomenete nejslavnější osobnosti, které se na okruhu proháněly až do roku 1986, kdy motory na původní přírodní trati utichly nadobro a závody se rozjely na stávajícím okruhu. "Bez těchto osobností by ani vývoj automobilového průmyslu nebyl dnes tak daleko. Byli to hrdinové, kteří usedali za volanty leckdy nespolehlivých strojů, aby se na vozovce obklopené tisícem nebezpečných překážek vydávali vstříc dobrodružství doslova s větrem o závod," uvedli autoři výstavy.

"Tradice motoristických závodů je jedním z několika málo fenoménů, které formovaly identitu města Brna v jeho moderních dějinách. Společně s veletrhy byly motocyklové a automobilové závody v poválečném období jedinečnou spojnicí mezi tehdejším Československem a moderním světem za železnou oponou," vysvětlovali.

Letos si všichni příznivci automobilového a motocyklového sportu připomenou 95 let od vzniku okruhu, 75 let tradice motocyklových závodů a 60 let od prvního závodu mistrovství světa silničních motocyklů.

Pokud vás historie okruhu zaujala, tak si projeďte ony serpentiny nebo na Kývalce odbočte vpravo a tady si na 95 let starou historii opravdu sáhnete - na této málo využívané cestě je stále povrch z roku 1930.

Masarykův okruh před 95 lety

• vedl z Bosonoh přes Nový Lískovec, Kohoutovice, Žebětín, Ostrovačice, Popůvky a troubskou místní část Veselku zpět do Bosonoh
• měl 29 kilometrů 194 metrů, 60 zatáček vlevo, 68 vpravo, výškový rozdíl 240m, maximální stoupání 7%.
• stavět se začal v dubnu 1930, první závod se zde odehrál 28. 9. 1930
• úpravy byly provedeny celkem ve třech fázích na okresní, městské a státní silnici a zahrnovaly plochu cca 170 000 m²
• celkem bylo dodáno a spotřebováno 46 500 m³ kamenného materiálu, hrubého a drobného štěrku, písku a čedičové drti a 400 vagónů o váze 4030,8 t žulové dlažby
• Bylo zpracováno 28 vagónů cementu a 1 vagón železa. Živičné emulze byly dodány v 6000 sudech (pokud by se postavily na sebe, dosáhly by výšky 4800 m, tj. přibližně výška Montblanku). Úprava závodní trati Masarykova okruhu si vyžádala přes 12 milionů Kč

Plánek dráhy z roku 1937. Foto: soukromý archiv (více snímků na FB)