Kahan vypráví své příběhy. Nové panely připomínají horníky, venkov i život celého regionu

Na první pohled jsou nové informační panely výrazným prvkem ve veřejném prostoru. Jejich skutečný význam se ale ukáže až ve chvíli, kdy se u nich zastavíte. Za cortenovým kovem i dřevem se totiž skrývají příběhy celé oblasti, jednotlivých obcí a hlavně lidí, kteří po generace utvářeli podobu mikroregionu Kahan.

Industriální podoba patří hornictví

Díky podpoře Nadace ČEZ se nyní tyto příběhy dostávají na nová místa a získávají jednotnou podobu. V obcích mikroregionu vznikl systém informačních panelů, který propojuje hornickou minulost, život na venkově, krajinu i současnost oblasti.

V obcích, které byly přímo spojené s těžbou černého uhlí, dostaly panely podobu cortenových prvků. Zbýšov, Zastávka, Babice, ale take Tetčice nebo Říčany patřily k místům, kde hornictví zásadně ovlivňovalo život lidí i podobu krajiny.

“Cortenová ocel proto není náhodnou volbou. Její industriální vzhled přirozeně odkazuje k těžbě, dolům a energetice, které jsou pro historii této části Kahanu zásadní,” vysvětluje Zdeněk Milan, předseda Kahanu a starosta Zastávky. Právě tady myšlenka cortenových nosičů odstartovala s audiostezkou Perly mezi hlušinou. Panely a mobiliář v obci byl natolik zajímavý, že Kahan se rozhodl na zastávecké kousky navázat.

Kahan ale nejsou jen doly

Příběh mikroregionu ale nekončí tam, kde končila těžební území. Do Kahanu patří také obce, které si dlouho uchovávaly především zemědělský charakter.

I jejich obyvatelé však byli s hornictvím propojeni. Mnozí z nich dojížděli za prací do dolů, elektráren a dalších provozů v okolí. Na jedné straně tak zůstávaly jejich obce venkovské, na straně druhé byl jejich každodenní život úzce spojen s průmyslovým srdcem regionu.

Právě proto mají v těchto místech své místo vedle cortenových také dřevěné panely. Vycházejí ze stejného grafického konceptu jako cortenové prvky, jejich materiál ale lépe zapadá do prostředí venkovských obcí.

Vyprávějí příběhy jednotlivých míst, jejich obyvatel, tradic a krajiny a zároveň připomínají, že jednotlivé obce nikdy nestály izolovaně. To, co se dělo v dolech, ovlivňovalo život i daleko za jejich hranicemi.

Jeden panel nestačí. Příběh pokračuje online

“Na samotné panely se vejde jen část informací. Proto je jejich součástí také QR kód, který návštěvníka zavede k rozšířenému obsahu na webu mikroregionu Kahan,” popisuje Halka Horká, která se stará o propagaci oblasti a má webové články na svědomí. K práci na textech pro panely pozval mikroregion Báru Dvořákovou, která už zná Kahan skrznakrz – spolupracovala na zmiňované audiostezce nebo pracovních listech Mise uhlí!

Nečekejte tedy “telefonní seznam” dat a jmen, ale čtivé krátké texty, které navnadí ke čtení rozšířenější verze na webu. Tam je možné jednotlivá témata poznat podrobněji – prostřednictvím dalších textů, fotografií, map a multimediálního obsahu.

Nové panely tak propojují tradiční způsob poznávání místa s moderními technologiemi. Návštěvník se může zastavit jen na chvíli a přečíst si základní informace, nebo se prostřednictvím telefonu vydat mnohem hlouběji do historie.

Nejde jen o informační tabule

“Smyslem projektu nebylo pouze vyměnit staré tabule za nové. Důležitou součástí je také vytvoření jednotného vizuálního systému, který jednotlivé obce spojuje,” přidává další důvod vzniku Petra Hanáková, místopředsedkyně dso a starostka Vysokých Popovic.

Každý panel stojí na konkrétním místě a vypráví jeho vlastní příběh. Zároveň ale návštěvník postupně poznává, že všechny tyto příběhy patří do jednoho regionu.

Kvalitnější informační prvky navíc přirozeně zvyšují atraktivitu míst, kterými lidé procházejí nebo projíždějí. Některá zastavení v Rosicích, Tetčicích a Babicích jsou v podobě lavičky, a stávají se tak místem, kde se člověk nejen něco dozví, ale také na chvíli zastaví a odpočine si.

Aby se na historii nezapomnělo

Hornictví skončilo, ale jeho stopa z Kahanu nezmizela. Je v krajině, v názvech míst, v příbězích rodin i v paměti lidí, kteří ještě pamatují dobu, kdy byly doly součástí každodenního života.

“Nové panely mají pomoci tuto paměť uchovat a zároveň ji přiblížit těm, kteří už tuto dobu nezažili,” dodává Halka Horká a připomíná, že těžba v oblasti skončila v únoru 1992.

Poděkování na konec

Realizace projektu byla podpořena Nadací ČEZ, s níž mikroregion Kahan na rozvoji území, připomínkách hornické minulosti a informovanosti o současné energetice spolupracuje dlouhodobě.

Podoby informačních panelů se ujal (stejně jako v případě zastáveckých materiálů) architect Vladimír Schmit, výroba a instalace je prací brněnské společnosti VenDesign. Použité fotografie jsou ze soukromé sbírky Kamila Horkého a z archivu jednotlivých obcí.

Text a foto: archiv mikroregionu Kahan a obcí