Libebit, neboli latinsky Bude se líbit. Přírodní kosmetika z Neslovic motto splňuje už desátým rokem

Když vstoupíte do neslovické dílny Marie Mezníkové, zahltí vás vůně. Intenzivní a omamná, plná silic. Aby taky ne – manufaktura libebit vyrábí přírodní kosmetiku. V policích jsou úhledně vyrovnány deodoranty, tělové krémy, balzámy na rty nebo třeba úplná novinka, tuhé šampony s ajurvédskými bylinami. Na stolech čekají na příchod pomocnic paní Mezníkové „polotovary“ a formy na jednotlivé produkty. V obřích sklenicích vydávají svoje poklady naložené citrony a je tu třeba i velký hnětací robot, chemické kádinky, hrnec. Každý vytvářený kousek projde rukama Marie Mezníkové nebo jejích dvou kolegyň.

Včetně různě barevných mýdel. S těmi Marie Mezníková vlastně před téměř deseti lety začínala. Jak a proč, musí zaznít první otázka. „Už se mne na to několik lidí ptalo, ale já za sebou vlastně žádný poutavý příběh nemám,“ mírně se ošívá blondýnka. Jenže když se rozpovídá, tak zjistíte, že to není pravda.

Z penzionu mýdlová dílna

Ona i její manžel pocházejí z Brna, Marie Mezníková vystudovala molekulární biologii a genetiku, dlouho pracovala ve výzkumu. Pak odjeli do Kanady, kde žili čtyři roky a narodily se jim tam dvě děti. Jsou sportovci, milují hory a po návratu si splnili velký sen – koupili malý penzion v Krkonoších, kde strávili následujících 5 let a kde taky libebit vznikla. „Přišlo to nějak samo, byl to způsob, jak se uplatnit, se svým vystudovaným oborem jsem mohla být pro živnost garantem podnikání v oblasti výroby kosmetiky,“ lakonicky říká Marie Mezníková a vzpomíná, jak bylo těžké dát dohromady několik desítek tisíc na rozjezd. Krkonošský penzion se tak změnil v mýdlovou dílnu, do pokojíků jezdili už jenom jejich kamarádi. Prvními kousky z dílny libebit byly mýdlové spirálky s kozím mlékem, v portfoliu je má stále. „Pamatuji, jak jsem byla nadšená, když si někdo koupil tři a manžel mi řekl, že až to budou tři tisíce, tak to teprve bude mít smysl,“ popisuje a říká, že dnes se všemu smějí, ale jsou rádi, že už je to za nimi. Tehdy spolu byli opravdu 24 hodin denně, dnes už manžel Pavel pracuje v jiném oboru.

Cesta domů

Postupem času se manželé Mezníkovi, teď už se třemi dětmi, chtěli vrátit zpátky k Brnu. Bylo jasné, že zároveň s novým bydlením potřebují i místo pro dílnu, a vše našli v Neslovicích, kde žijí sedmým rokem. Na začátky s mýdly vzpomíná i s humorem, to když za pochodu zjišťovala, že atest musí mít úplně všechno, a přestože máte dvě stejné mýdlové hmoty jen s jinou vůní, zase potřebujete samostatný papír s razítkem. Nad těmi kroutí hlavou i dnes a občas i nad dotazy kupujících. „Celkem často se mne ptají, zda nejsou výrobky testovány na zvířatech. Samozřejmě nejsou, jednak se to prostě ze zákona nesmí a jednak to u kosmetiky vyráběné z přírodních surovin ani nedává smysl“,  kroutí hlavou Marie Mezníková. Cokoliv vymyslí a vyrobí, testuje sama na sobě a svých nejbližších.

Ke svým mýdlům, jejichž obliba se zvedala „tak nějak od sebe“, díky prodeji přes internet či trhům a jarmarkům, pomalu přidávala krémy a další produkty, mezi prvními krém z bambuckého másla s konopným olejem, který pomohl se synovým atopickým ekzémem a konopný balzám na rty, pak přišly na řadu deodoranty. Produktů jsou dnes už desítky a dašlích plánů spousty.

Voňavá laboratoř

Ze všech produktů voní bylinky a jejich esence, ale Marie Mezníková určitě není klasickou bylinkářkou, která chodí býlí sbírat za svitu Měsíce. Spíš jí v hlavě jedou chemické vzorce a získané znalosti a um, které doladí pečlivě vybíranými a striktně přírodními vůněmi. A o co je největší zájem? „Určitě o naše deodoranty,“ ukazuje na dózičky vyplněné krémovou hmotou. Krémovou hmotou, žádná tyčinka, žádný sprej? „Ano, tak fungují nejlépe. Tím, co v nich je a naopak, že v nich není voda, jsou vlastně samokonzervační.“ Postupně nakoukneme pod víčka většiny těch voňavých krabiček, jsou v nich skryté třeba i peelingové tělové kondicionéry, další z novinek neslovického libebitu.

Nekrémové, tuhé věci, jako třeba bylinný šampon začne brzy Marie Mezníkové balit do papírových krabiček. Jako skleničky používá maličké klasické zavařovačky. „Takže, si pak do ní někdo může zavařit třeba marmeládu,“ směje se, ale je to její přístup k modernímu umenšování odpadu. Některé věci ale kvůli jejich vlastnostem prostě jinak než do plastových dóz dát nemůže. „Teď jsou obaly velké téma. Už se mi stalo, že nějaká paní mi chtěla poslat zpět prázdnou krabičku z Plzně,“ říká.

Sama pro sebe

Když v její hlavě a pak rukou vznikne něco nového, většinou je to výrobek, který si chce vytvořit sama pro sebe nebo se jí na něj často někdo ptá. „Třeba teď pořád dcera vyzvídá, kdy už vymyslím pěnu do koupele,“ prozrazuje Marie Mezníková. Při vymýšlení nových věcí se pak vlastně vrací do laboratoře a ke své původní výzkumné práci, mísí suché věci s mokrými, zkouší kombinace olejů, silic, látek. Pro letošek už má další novinky vymyšlené, ale prozradit nechce, prý se máme nechat překvapit.

V čem podle ní tkví tajemství přírodní kosmetiky a jejích účinků? „Jednoznačně v jednoduchosti a smíchání jen pár složek. Není to nic vyumělkovaného, nedráždí kůži, pomáhá. Často mi lidé říkají, že mají vyrážky, šupinky, lupy. Pak začnou používat věci bez všech těch umělých barviv, konzervantů a parfémů a je dost často po problémech,“ myslí si majitelka dílny libebit. To je mimo jiné latinsky a znamená Bude se líbit. A líbí, o čemž svědčí tisíce zásilek, které míří z Neslovic do všech koutů republiky. A třeba taky do Austrálie nebo jiných částí Evropy.

Foto: archiv Marie Mezníkové