Když slova vykreslují duši Ostravska a severu. Poznáte ji na výstavě v Simsonu
Ze školy určitě znáte Maryčku Magdonovu, z komiksu nebo filmu možná Aloise Nebela. Co mají společného jejich stvořitelé Petr Bezruč a Jaroslav Rudiš? Jde o literární díla „ze severu“, severovýchodní Moravy a českého Slezska. Kdo všechno za posledních 100 let v oblasti Ostravska, Jesenicka, Hlučínska, Těšínska nebo Opavska tvořil, ale hlavně, jak barevné a jedičné jsou prozaické a básnické texty, ukazuje výstava v těžní věži Simson ve Zbýšově.
Kde jinde by také putovní výstava z „uhelného regionu“ měla zakotvit než v místech někdejší těžby černého uhlí. K působivým textům padne industriální prostředí jako ulité.
Tvůrci výstavy Literární paměť regionu 1918-2018 (texty, osobnosti, místa) jsou literární vědci z Filozofické fakulty Ostravské univerzity a z Památníku Petra Bezruče Slezského zemského muzea v Opavě.
Tváří projektu je profesorka Iva Málková a její povídání u jednotlivých stojanů rozptýlí vaše obavy, že jde o běžnému člověku nestravitelné a těžké téma.
Nahlédněte do výstavy s reportáží
S paní profesorkou si můžete projít expozici v sobotu 19.8. a 16.9., kdy ze severu zavítá na jih. Určitě toho využijte. Výstava bude volně přístupná ještě 26.8. V Simsonovi zůstane do 12.10. a lze si s členy Vlastivědného spolku Zbýšov domluvit individuální prohlídku. V první řadě tu jde o literaturu, ale pomocí krásně a jednoduše zpracovaných materiálů z ní vystupuje překotná historie, společenské a kulturní proměny regionu za uplynulých 100 let.
Rozhovor k výstavě 1
Rozhovor k výstavě 2
Výstava už od roku 2021, kdy byla zahájena, procestovala kus republiky a zavítala například i do Vídně. Na brněnské zastávce v Moravské zemské knihovně letos v dubnu ji viděla i členka zbýšovského vlastivědného spolku Karolína Novotná. A byla nadšená tématem a zpracováním a jen o pár hodin později nadchla i paní profesorku Málkovou prostorem Simsona, který jí pro výstavu nabídla.
Podívejme se na projekt trošku podrobněji. Rozsáhlá výstava je průřezem regionální literaturou, prostřednictvím beletristických i básnických textů autorů minulých i současných (Petra Bezruče, Maria Stony, Vojtěcha Martínka, Viléma Závady, Oty Filipa, Wilhelma Prezeczka, Jana Balabána, Miroslava Stoniše, Petra Hrušky, Evy Tvrdé, Petra Čichoně a dalších) se návštěvníci výstavy vrátí do časů a míst, která jsou dávno zaniklá nebo přežívají jen ve vzpomínkách.
Autoři výstavy záměrně vybrali citace, osobnosti a místa, jež vystihují podstatu a atmosféru kraje, oživují minulost prostřednictvím pohádek, balad, venkovských, industriálních či budovatelských výjevů, připomínají normalizaci i období disentu. Prostřednictvím nejmladší literární generace představují i současnost viděnou očima nejmladších spisovatelů a básníků. „Pokoušíme se představit literární díla, v nichž je zakleto tolik, co v dlouhých historických, sociologických či politických textech,“ uvedla Iva Málková při vernisáži expozice v roce 2021.
Výstava představuje literární krajinu Jesenicka, Ostravska, Těšínska, Hlučínska, Valašska a Lašska; sílu folkloru, pohádek, vypravěčské tradice; jedinečnost archetypálních postav horalů, zbojníků, dělníků, vyděděnců. Připomíná a znovu nalézá cestu k literátům česky, polsky i německy píšícím, jenž jsou mnohdy už pozapomenuti, neprávem opomíjeni či byli v minulosti zakázáni (jako byli Bohumil Pavlok, či Vladimír Liberda). Část výstavy se věnuje nejnovější literární tvorbě (mimo jiné detektivkám, komiksům), divadelním hrám; literárním klubům, festivalům.
Text: mikroregion Kahan, foto: archiv Ostravská univerzita
