Jak celé uhelné dobrodružství začalo

Když v lese stál jen hostinec… Ještě na konci 18. století byla Zastávka jen malou osadou v hlubokých lesích. Stál tu hostinec, pár cest a ticho. Nic nenasvědčovalo tomu, že právě tady vyroste jeden z nejdůležitějších uzlů průmyslové revoluce na Moravě.

Všechno změnil objev černého uhlí. Najednou se z tichého místa stalo Boží Požehnání - Segen Gottes, jak se obec dříve jmenovala. A nebylo to jen jméno. Uhlí skutečně přineslo požehnání v podobě práce, peněz, techniky a lidí, kteří sem přicházeli z celého regionu.

Důl Herring, první krok do hlubin: První velký důl v okolí, Herring, byl zaražen už roku 1852. Nesl jméno svého zakladatele, podnikavého Jana Arnošta Herringa - muže, který zásadně ovlivnil podobu celého revíru.
U šachty vyrostly koksárenské pece, cihelna, a dokonce i výroba ozdobných tvarovek podle návrhu vídeňského architekta Ludvíka Förstera. Herring nebyl jen důl. Byl to průmyslový komplex, který dal Zastávce první velký impulz.

Důl Julius, symbol obce a motor regionu: O pár desetiletí později se nad Zastávkou zvedla těžní věž dolu Julius - místa, které se stalo symbolem obce na celé generace. Tady se těžilo uhlí, které putovalo do Brna, Vídně, Horních Rakous, Uher i Tyrol. V roce 1904 tu pracovalo až 700 lidí. Důl měl vlastní uhelné prádlo, briketárnu, parní těžní stroj, a dokonce i lanovou dráhu.

Lanovka z dolu Ferdinand - uhlí vzduchem: Jedním z nejzajímavějších technických zázraků byla visutá lanová dráha, která od roku 1910 spojovala důl Julius s babickým dolem Ferdinand. Uhlí se tak přepravovalo vzduchem, přímo nad krajinou, a mířilo rovnou na třídění a zpracování. Zpět se lanovkou vozila hlušina a škvára. Byl to systém, který by dnes působil futuristicky — tehdy to byla špička techniky.

Železnice, tepna, která všechno spojila: Aby se uhlí dostalo dál než jen do okolních obcí, bylo potřeba něco víc. A tak vznikla železnice Brno–Boží Požehnání, jedna z prvních místních drah v českých zemích (1853–1855). První vlak vyjel 2. ledna 1856. A od té chvíle se svět změnil. Vlaky odvážely uhlí do brněnských textilních továren, do vídeňských paláců, do železáren i domácností. Zastávka se stala dopravním uzlem monarchie, místem, kde se uhlí měnilo v kapitál a kapitál v pokrok.

Obec, která vyrostla kolem kolejí: Zatímco jiné vesnice měly náves, Zastávka měla koleje, šachty a továrny. Obec rostla živelně tam, kde se právě hloubilo, stavělo nebo nakládalo uhlí. Byla to jedna z nejmladších a nejmenších obcí regionu - a zároveň jedna z nejdůležitějších. Horníci, strojníci, dělníci, železničáři… všichni tu psali příběh, který sahal daleko za hranice obce.

A jak to celé skončilo? Doly postupně utichaly. Herring skončil v roce 1877, Julius v roce 1967. Ale železnice zůstala a s ní i paměť místa, kde se uhlí měnilo v energii, práci a budoucnost. 

Dnes už tu vlaky nevozí uhlí, ale lidé stále jezdí po kolejích, které kdysi vznikly kvůli němu. A když se zastavíte na nádraží, můžete si představit, jak tudy kdysi projížděly vlaky plné černého uhlí a jak právě tady začalo celé uhelné dobrodružství regionu.

Vítejte v Kahanu, bavte se a poznávejte!

Mikroregion Kahan vznikl na přelomu tisíciletí jako svazek obcí v oblasti, kterou určuje už název – dolovalo se zde černé uhlí. Hornická činnost na více než 200 let výrazně ovlivnila život i složení zdejších obyvatel, zásadně změnila krajinu i tvář energetiky.

Havíři zde do ve velmi těžkých podmínkách pracovali téměř kilometr a půl pod zemí do roku 1992, kdy byla těžba zastavena - ekonomicky se se nevyplatila a vládu v energetice začalo přebírat jádro. Blízká Jaderná elektrárna Dukovany je toho důkazem. Rosicko-oslavanský uhelný revír patřil sice k nejmenším v České republice, zato černé uhlí bylo nejkvalitnější.

Slávu hornictví už dnes připomínají jen dvě věže – secesní krasavec Simson ve Zbýšově a majestátní Kukla v Oslavanech. Můžete si vylézt na haldy v Babicích a Zbýšově, dnes byste těžko uvěřili, že ještě v 90. letech 20. století to byly dva umouněné kopce. Dodnes stojí budova zastáveckého dolu Herring, růžově omítnutý nájemní dům vyčnívá do krajiny. Průmyslové areály se všemi jejich činnostmi jsou pryč, ale co se zde dělo během těch více než 200 let, vám rádi povykládají bývalí havíři s hornických muzeích v Simsonovi a na oslavanském zámku. Samostatnou kapitolou je zábavní park s havířskou tematikou Permonium kolem těžní věže Kukla. Mnoho dalších informací najdete v hornické části webu Sfárej a videa o jednotlivých dolech jsou nachystána v sekci Videa.

Obce Kahanu tu však byly dávno před objevením černého uhlí a jejich bohatou historii obcí můžete objevovat prostřednictvím řady kostelů, kaplí a křížů, připomínajících události radostné i tragické.

Pro milovníky sportu jsou tu krásné cyklostezky, koupaliště a rybníky, řada turistických tras a historická perla – Zámek Rosice. Pro ty, co se rádi baví, zase mnoho vyhlášených akcí – babický Gulášfest, Hornické slavnosti ve Zbýšově a Zastávce, rosické Česnekovky, říčanský Rakfest, hodové slavnosti v mnoha obcích.

Užijte si Kahan!

Síť infopointů mohla vzniknout díky finanční podpoře Nadace ČEZ.