Čtyřicet let uplynulo od tragédie v dole Jindřich II. Dva muži nepřežili

Josef Svoboda a Jiří Kašpar jsou jména navždy spjatá s dolem Jindřich II. Dva mladí muži se stali obětí důlního neštěstí, k němuž došlo přesně před čtyřiceti lety, 15. ledna 1980.

Josefu Svobodovi bylo tehdy 24 let, jeho dceři dva roky. „Mamka mi vyprávěla, že táta byl razič v průzkumné skupině, která vyhledávala nová ložiska uhlí,“ popisuje dnes Soňa Štossová.

Ten den byl v odpolední směně, která na 12. patře v hloubce 1 328 metrů razila dovrchní chodbu. Při práci došlo k prudkému „vytržení uhelné sloje, provázené výronem velkého množství metanu. Byla to první nehoda tohoto typu v RUD, klasifikovaná byla jako průtrž uhlí a plynu,“ jak píše Wikipedie. Zasaženi byli čtyři horníci, jen dva se i přes bleskurychlou záchrannou akci podařilo zachránit.

„Byla to nebezpečná práce a oba dva, otec i pan Kašpar si zaslouží úctu,“ odpovídá dcera na otázku, zda by jí nevadilo její vzpomínku zveřejnit.

Josef Svoboda

Těch osobních vzpomínek na tatínka moc nemá, povídání matky, pár výstřižků z dobového tisku a starých fotografií. Ale jak sama tvrdí, otec určitě stojí za jejím výtvarným talentem. Sám pěkně maloval, i když dceři zůstala jen kresba v památníku. „A já jsem ráda, že mi tuto dovednost předal, a tak tu navždy zanechal kus sebe,“ je si jistá profesionální výtvarnice, která žije v Tetčicích.

Nenadálé vzpomínky

Josef Svoboda je pochován v Rosicích. Přesně v den výročí jsme vyzvali čtenáře, že pokud jej znali, ať zavzpomínají. Pod facebookovým příspěvkem tak zavzpomínala Jarmila Winterová, která s Josefem Svobodou vyrůstala ve zbýšovské hornické kolonii Sička v těsné blízkosti dolů. A pak havíř, který byl u samotného závalu a také při několikahodinnové záchranné akci. „Dobře si to pamatuji. Josefa jsem moc neznal. Jirku daleko víc, byl to můj krajan, měl 27 let, než dostal byt v Rosicích bydlel na stejné ubytovně jako já. Měl skříňku v čisté šatně téměř vedle mé, byl taková veselá kopa. Snad krutou ironií bylo, že jsem v té akci musel být od začátku až do jejich vyvezení z dolu. Trvalo asi tři hodiny, než se k nim podařilo prohrabat. Dnes jsem byl ve Zbýšově zapálit svíčku u pomníku zahynulých havířů. Trochu mne mrzelo, že to pak byla jediná svíčka, která u tohoto pomníku hořela,“ můžete číst od Miroslava Vaňka v příspěvku z 15. ledna 2020.

Soňa Štossová v den čtyřicetiletého výročí ale zažila víc než smutek po tatínkovi. Díky sdílení FB příspěvku se ozvala žena, která poprosila o kontakt na tetčickou výtvarnici. Vysvětlila, že je vzdálenou sestřenicí – její babička je sestrou Josefa Svobody a stále na Sičce bydlí. Sestřenice se dosud neviděly.

Důl pod velkým dohledem

Vraťme se k historickým faktům. Nehoda měla velký vliv i na provoz dolu samotného, byl přeřazen do vyšší kategorie nebezpečí. Po tragédii byla také nařízena trvalá záchranářská pohotovost, třináctičlenné týmy se střídaly v týdenních turnusech, jak vzpomínají členové Vlastivědného spolku ve Zbýšově. Na zbýšovské Obvodní báňské záchranné stanici byla stabilně připravená sanitka a často byl přítomen lékař-záchranář. Také na základně důlních záchranářů při likvidaci mimořádných událostí. Z8chranáři tak vedle svých pracovních povinností převzali povinnost zajišťovat dozory při a po svařování nejen v dole, ale i na povrchu.

Pro zajištění větší bezpečnosti důlních pracovníků byly na výdušných jamách Ferdinand a Františka a dalších místech instalovány analyzátory metanu, které hlásily případné nebezpečí do dispečerského pracoviště dolu Jindřich II.

Kromě smutného výročí si v roce 2020 Jindřich II (dnes zatopený a taktéž se zlikvidovanou těžní věží) připisuje i další výročí. Před 60 lety, přesně 8. listopadu, se začal hloubit. Po dlouhou dobu držel prvenství jakožto nejhlubšího středoevropského černouhelného dolu - kutalo se do 1 458 metrů.

Halka Horká s přispěním Julie Desové
Foto: archiv Soni Štossové

15. leden 1980 vystrizek

Další informace o hornictví najdete v sekci Sfárej nebo na stránkách Vlastivědného spolku Zbýšov nebo Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.

obecné info, hornictví

Pojďte si užít Mikroregion Kahan!

MIKROREGION KAHAN

  • Hutní osada 14, 664 84 Zastávka
    IČO: 71214038
    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
    projekty, administrativní záležitosti
    +420 602 126 391; Lenka Blažejovská

  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
    web a sociální sítě, soutěže
    S párou za horníky
    +420 604 206 662; Halka Horká


Děkujeme našim partnerům


© Mikroregion Kahan dso

Uložit
Cookies uživatelské preference
Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejlepší zážitek z našich webových stránek. Pokud odmítnete používání souborů cookie, tento web nemusí fungovat podle očekávání.
Přijmout vše
Odmítnout vše
Více informací
Google Analytics
Marketingové nástroje pro Google Analytics
Přijmout
Odmítnout
Facebook
Marketingové nástroje pro Facebook
Přijmout
Odmítnout
Ostatní
Ostatní
Přijmout
Odmítnout