160 let od největšího důlního neštěstí na Rosicko-Oslavansku. Zemřelo 53 havířů
8. června 1860 v dole Františka při výbuchu metanu zemřelo 53 havířů. Událost se stala největší tragédií v historii dolování uhlí na Rosicko-Oslavansku. Po ní se začala řešit bezpečnost horníků a byla nařízena stavba větrací štoly. V Oslavanech tak vznikla Kukla, která si později s Františkou prohodila role.
Jedlička Jan – důlní revírník, Dobschik Jan – vrchní havíř, Nitsche Jan – vrchní havíř, Pink Viktor – praktikant. Následují další jména. Těch, kteří nepřežili 8. června 1860 výbuch v padochovském dole Františka. Bylo jich 53. Dodnes je 160 let stará událost největším důlním neštěstím v regionu, kde se fáralo až do roku 1992.
Důl Františka na historické pohlednici ze začátku 20. století. 3x foto: archiv Mikroregionu Kahan
Metan zabil téměř celou ranní směnu na druhém patře dolu. O jakémkoliv systému záchrany se tehdy vůbec nedalo mluvit. První dýchací přístroje na dolech se befelem shora objevily až po této tragédii. A až na konci 19. století se začaly tvořit party záchranářů-dobrovolníků a teprve po roce 1945 dostali záchranáři jasný systém. Bylo to potřeba, zdejší doly patřily k těm s největším nebezpečím třaskavých plynů, o čemž svědčí dlouhý seznam důlních neštěstí.
Františka se řadí mezi nejstarší důlní díla na Rosicko-Oslavansku, zaražena byla už v roce 1848. Do hloubení jámy se pustili bratři Kleinové, Ferdinand Löhner a Adolf Petrziczek. Pojmenována byla podle manželky těžaře Petrziczeka. Provoz byl spuštěn o pět let později a kutalo se zde do 855 metrů v jedenácti patrech.
Rok 1860 byl zásadní nejen kvůli obrovskému neštěstí. Hned 22. července báňské hejtmanství vyzvalo správu padochovského dolu, aby zahájila nařízenou stavbu druhé šachty. V srpnu 1861 byla zaražena v Oslavanech na konci těžebního pole dolu Františka nová větrací a odvodňovací šachta. Z počátku nesla název Nová, později důl Kukla.
Po roce 1913, kdy se Kukla (také Václav Nosek) stala v souvislosti s výstavbou oslavanské elektrárny hlavním a centrálním dolem jižní části uhelné oblasti, si doly role vyměnily. Stejnou "větrací" roli pak měla Františka i v případě zbýšovského Jindřicha II. Úzce byla spojena i s dolem Simson, od roku obě jámy spojovala visutá lanová dráha o délce 1800 metrů.
Františka drží i další "prvenství". Byla také prvním likvidovaným dolem na Rosicko-Oslavansku po roce 1989. Zásyp jámy byl ukončen 11. ledna 1992, z haldy u oslavanské Kukly na něj bylo použito 10 800 m3 hlušiny. 27. května 1992 byla jáma Františka uzavřena železobetonovou krycí deskou. Těžní věž, jámová budova, budova kotelny, šaten a koupelen, strojovna ventilátorů a další objekty zůstaly stát. V roce 1997 však došlo i ně. Poslední připomínka Františky – těžní věž – byla odstřelena na Silvestra 1997. Dnes z dolu zůstává cihlový komín a v prostorách je padochovský pivovar.
Vůbec první oficiálně zaznamenané důlní neštěstí na Moravě je z 13. dubna 1820, kdy v dole Barbora (jen kousek od Františky) zahynulo 10 havířů (4 na místě, 6 při jejich záchraně) a 19 bylo přiotrávených.
Halka Horká s přispěním Vlastivědného spolku Rosicko- Oslavanska
