Z hornické historie - část 2.
Příchody a střídání velkých těžařů
Od roku 1797 se vídeňská báňská společnost dostávala do hospodářských potíží a 1. října 1801 bylo kutací právo na rosickém panství nově pronajato jejímu hormistru Ferdinandu Thomoserovi, a to za stejných podmínek jako v roce 1787. Smlouvou získal nový nájemce právo užívat všechny zásoby uhlí, budovy a důlní díla vytvořená c.k. Průplavní a báňskou společností, avšak s povinností uhradit její případné dluhy.
Zakrátko na to si roku 1802 pronajal od rosické vrchnosti tamější doly brněnský velkoobchodník Johann Herring a vytvořil horní těžířskou společnost Rytíř Herring a spol., která existovala až do roku 1870 a stala se největší těžební společností v rosicko-oslavanském uhelném revíru.
Až do roku 1810 se však i Herring potýkal se ztrátovostí, která pramenila z vysokých nákladů na těžbu a z malého odbytu uhlí. Staré rosické doly byly navíc umístěny na louce v těsné blízkosti dvou babických komorových rybníků, které byly zřízeny na Habřině. Horní rybník sice rosická vrchnost již v roce 1798 vypustila a suchý jej Herringovi pronajímala, avšak při jarních záplavách se rybník zaplňoval vodou, která šachtu opakovaně zaplavovala.
V dubnu roku 1804 musil dokonce hormistr prorazit hráz horního rybníka, což vyvolalo dlouholetý spor těžířstva s tehdejší rosickou vrchností – Maxmiliánem hrabětem z Ugarte. Odbyt uhlí se však začal postupně zvyšovat. Roku 1813 zakázalo zemské gubernium používat k pálení cihel v okruhu 1 německé míle (7,6 km) od Brna dříví s poukazem na jeho nedostatek a na přebytek kamenného uhlí v Rosicích a Oslavanech. Dramaticky se pak změnil odbyt uhlí postupným zaváděním parních strojů v brněnských manufakturách. V roce 1812 přichází na Moravu zkušený Ferdinand Rittler, který se okamžitě stává správcem rosických dolů a zavádí zde moderní těžební metody.
Před rokem 1815 začali v rosickém lese Okrouhlík s těžbou uhlí bratři Smetanové. Po slibných začátcích se jejich společnost dostala do velkých finančních potíží a v roce 1830 byl jejich důl v Okrouhlíku soudně uzavřen. Smetanové pak svůj důl prodali Karlu rytíři Barattovi (majiteli panství Budišov). Ani Barattovo dolování v Okrouhlíku nemělo valný úspěch a dlouhé trvání, i když zde k dolování uhlí používal parní stroj a zaměstnával asi 50 horníků. V roce 1850 vykázala Barattova těžba ztrátu 22 000 zl. a následujícího roku kupuje doly v Okrouhlíku od Baratty Těžířstvo Rytíř Herring a spol.
TĚŽAŘSKÉ SPOLEČNOSTI VE ZBÝŠOVĚ
Relativně nejpozději se začalo s dobýváním uhlí ve Zbýšově. Po roce 1785 těžili uhlí v jižní části Zbýšova (patřící oslavanskému panství) Benedikt Küttner a Jan Baptista Müller, kteří zde v roce 1800 zarazili šachtu Annenská. V roce 1817 vzniklo v severní části Zbýšova nové těžířstvo, které založil Kristián G. Uhlig spolu s rosickým sládkem Aloisem Lorenzim.
Lorenziho polovinu zakoupili v roce 1818 za 4 000 zl. Adam Rahn, nájemce panského hostince v Rosicích, a ostrovačický statkář Josef Duffek. Ti zarazili první jámu na Poustkách a svoje těžířstvo přeměnili na doly Láska Boží ve Zbýšově. Za Adama Rahna byly v severní části Zbýšova zaraženy další šachty Terezínská (1834) a Kateřinská (1840).
Foto: soukromý archiv
