„Mažoretkový sport už není dávno o pochodování na dechovku“
Pět medailí si z nedávného mistrovství světa v mažoretkovém sportu dovezl oddíl mažoretek ze Zakřan. Jeho členky a členové pobrali, co se dalo. Za velkým úspěchem stojí jedna z trenérek, Veronika Benáčková. To, že dovede k výkonu vybičovat malé holčičky, udržet při mažoretkách puberťačky, to se dá pochopit. Ale že dokáže donutit do blyštivých obleků navléct, mrskat nohama rukama a pomalu salta metat čtyřicátníky, tak to klobouk dolů.
Co je horší, trénovat malé děti, nebo dospěláky? A proč?
Každé má svá pro a proti. S malými dětmi je to piplačka, někdy trvá déle, než nás pochopí, naučí se určitý prvek. S puberťačkami je někdy těžké vyjít, mají svoje nálady, ale pohybově jsou již vyspělé a práce s náčiním jim nedělá problém. A u dospěláků je nejhorší docházka, každý má své zaměstnání, povinnosti… Málokdy se sejdeme v plném počtu. Dále mi do toho rádi kecají (smích) a potom domluvit se s nimi na hudbě, nebo kostýmech bývá oříšek.
S čím jste do Prahy jeli, věřili jste v takový úspěch?
Samozřejmě jsme nevěřili, že proměníme všechny starty v medaile.
Která „placka“ vás překvapila nejvíc?
Nejvíce mě překvapilo 2. místo u kadetek v mixu. Holky letos více bavila hůlková sestava a bylo to znát i na provedení sestavy.
Popíšete v krátkosti oceněné sestavy a to, co je na nich nejtěžší?
KADETKY BATON (hůlka): Letos naše asi nejoblíbenější sestava. Nechaly jsme se inspirovat vánoční pohádkou Grinch. Na MS jsme získaly zlatou medaili, i u diváků sklízela velký obdiv.
KADETKY MIX: Choreografie mix jsou velmi náročné, musíte v ní skloubit obě náčiní (hůlku i třásně), práce s těmito náčiními musí být vyvážené. Sestava byla inspirovaná pohádkou Coco, celý rok jsme bojovaly především se synchronem a pohybovkou.
GRANDSENIOŘI POM-POM: Grandsenioři měli úkol nejtěžší, chtěli jsme obhájit titul Mistra světa. Bylo velmi těžké překonat loňskou choreografii s názvem Cesta na Měsíc. Letošní sestava byla inspirovaná filmem Indiana Jones, na MČR jsme získali titul nejvyšší, na MS nás přeskočil pouze tým z Polska.
SOLO - NIKOLKA NEKUŽOVÁ: Naše jediná zástupkyně v disciplíně sólo pom-pom. Nikolka vyměnila hůlku za třásně, a předvedla nám choreografii, kde mohla více využít gymnastiky a svojí vysoké flexibility.
SOLO - DENDA KROUPOVÁ: Letos se Denda pustila do náročné a pro nás úplně nové disciplíny - sólo flag neboli sólo s vlajkou. Denda je velký dříč, takže se tohoto úkolu zhostila na výbornou. Ze začátku to nebylo vůbec jednoduché, ale díky poctivému trénování získala na MS 2. místo.
Mažoretky trošku rozdělují společnost, někoho uhranou, někdy v nich vidí jen „pochodování a házení hůlkou“. Jak byste těm druhým vysvětlila kouzlo mažoretkového sportu?
Kouzlo mažoretek si musí najít každý sám, ale ráda bych podotkla, že „mažoretkový sport už není dávno o pochodování na dechovku“. Je to plnohodnotný sport, kde se kloubí prvky baletu, gymnastiky, tance + to máme oproti jiným disciplinám těžší v tom, že holky musí zvládat náročnou práci s náčiním (hůlkou nebo třásněmi).
Co vás čeká teď?
Nyní jsme opět zavřené v tělocvičně, vymýšlíme nové choreografie, mixujeme hudbu, vymýšlíme nové kostýmy
Hlásí se k vám po úspěchu více dětí? A máte ještě vůbec kapacitu?
Dětí máme málo, potřebovaly bychom hlavně malé děti do přípravky, kde s nimi od mala pracujeme. Je lepší začít v raném věku, když k nám přijde slečna ve 12 letech, tak je těžké dohnat holky, co už za ty roky dost umí. Je to těžké, ale ne nemožné. (úsměv)
Kolik trenérů/trenérek klub má? Kolik členů?
V letošním roce máme 5 trenérek, plus nám letos hodně pomáhají starší holky, skoro všechny sóloformace trénují právě tato děvčata. Klub letos čítá 64 členů.
Jak dlouho fungujete?
Klub mažoretek Zakřany byl založen v roce 2005, ale mažoretky už fungovaly v Zakřanech dávno pře tím nejprve pod ZŠ. Na první soutěž jsme jely před 18 lety, to jsem zrovna maturovala. (smích)
Mě prostě fascinují ti chlapi v senior kategorii. Jak se přemlouvají, aby z nich byli „mažoreťáci“?
S nápadem udělat grandseniory přišel zrovna před 4 roky náš „mažoreťák“ Radek Roszicska a hned v roce 2016 jsme nacvičili první sestavu s názvem Maska. A hned máme 2 chlapy v týmu, kteří cvičí dodnes, od loňska nám přibyl chlap ještě jeden. Myslím si, že když pak vidí veřejnost, co naši grandsenioři umí, tak jim nezbývá než smeknout klobouk. Já je popravdě moc nešetřím, je to ale potřeba, konkurence i v této kategorii prudce stoupá.
Úplně se v tom nevyznám, ale prý existují dvě mažoretkové organizace. Ke které patříte?
Už dokonce snad tři. My patříme do České federace mažoretkového sportu paní Marty Pavelkové, soutěžíme tady od začátku. S asociací NBTA, která se zabývá především twirlingem, patří k původním.
