Z Ostrovačic vystoupejte po silnici a serpentinami k Masarykovu okruhu a šlapejte k rozcestí s cyklostezkou 5005, zde se vydejte doleva. Trasa vás povede po kopečku zvaný Kopeček až k Helenčině studánce. Zde se vydejte opět doleva po červené, po níž se dostanete k Podkomorské myslivně. Pod Komorou máte dvě možnosti, buď se pustit po žluté směrem na Veverské Knínice, nebo po červené pokračovat do Ostrovačic. Ta vás povede dál až do Říčan, kde je určitě fajn se zastavit. Akční sportovci se mohou protáhnout na zdejším multifunkčním hřišti na takzvané Marečkově louce, nebo "doplnit v ionty" v restauraci. Po červené pokračujte pořád dál až k říčanskému biotopu, zejména v horkém létě je tu ráj na zemi. A ještě o kousek dál je místo, kterému se říká Hradisko, zřejmě sídlo říčanských pánů v těžkém středověku. Pokčaujte pořád dál až k rybníku v Říčkách, kde se dá napojit na cyklostezku vedoucí k Javůrku. Odtud po žluté do Veverských Knínic a pak do Ostrovačic.

Mapa trasy zde.

Tohle je ten pravý "Helenčin" výlet, vydáte se ve stopách slavného románu Viléma Mrštíka. Začneme u Podkomorské myslivny, tedy v místě, kde hlavní hrdinka díla i naší soutěže bydlela. S menšími dětmi lze zamířit na menší okruh jen k Helenčině studánce, což je pěkné tři čtyři hodiny toulání v lesích, které jsou v románu stejně tak důležité jako dívka a její milý. Zdatnější, nebo ti, co vyhradí na výlet klidně celý den, to mohou protáhnout až k Ríšově studánce nebo dokonce k Brněnské přehradě na Oboru. Ať tak či tak, dejte se od myslivny po žluté značce, na rozcestí "přeskočte" na zelenou, která vás dovede ke studánce Helenčině. Pokračujte po zelené až ke studánce Ríšově. Kdo netouží po vodě v podobě přehrady, začne se pomalu vracet k myslivně. Modrá značka vás dovede k Horákovu žlebu, odtup pak červená do cíle.

• Ostrovačice  – památník Pohádky máje, máje, kostel sv. Jana Křtitele a sv. Václava, hrob Helenky - Emilie Topinkové – Dočkalové
• Podkomorská myslivna – pomník Helenky
• Helenčina a Ríšova studánka 
• Říčany – kostel sv. Petra a Pavla, sportoviště Marečkova louka
• Biotop – nádherné přírodní koupání
• Hradisko – pozůstatek někdejšího hradu

Cesta vede po cyklostezkách 5171, 5172 a Stezce permoníků. Náročnější okružní trasa vám umožní navštívit zámek a kapli Nejsvětější Trojice v Rosicích. Při pohledu z rozhledny na Hlíně poznáte krásu zdejší přírody a skrytá tajemství parního pohonu vám odhalí expozice Muzea průmyslových železnic. Prožijte dokonalý odpočinek od každodenního shonu!

Mapa trasy zde.

Komu by nechtělo šplhat po cestách Bučína a přes Hlínu, může si cestu o hodně zkrátit. Trasa je pak vhodná i pro čistě rekreační cyklisty nebo rodiny s menšími dětmi. Z Rosic se dá vyrazit po silnici přes Tetčice do Neslovic a odtud na Kratochvilku. Ještě kratší je cesta od rosické "Trojice" přímo do Kratochvilky.

• Zastávka – býv. doly Julius a Herring, kaple sv. Jan Křtitele
• Rosice – renesanční zámek, Včelařské muzeum, kostel sv. Martina, kaple Nejsvětější Trojice
• Tetčice – přírodní park Bobrava, kaple sv. Floriana, socha sv. Jana Nepomuckého
• Hlína – rozhledna Vladimíra Menšíka, kostel sv. Kunhuty
• Neslovice – přírodní památka Patočkova hora, kostel Narození Panny Marie, kaple sv. Gottharda a Floriana
• Kratochvilka – pomník T. G. Masaryka, Rybičková skála
• Zbýšov – těžní věže bývalého dolu Simson, expozice Muzea průmyslových železnic, kostel sv. Martina
• Babice u Rosic – bývalý důl Ferdinand a babické šachty, kaple sv. Antonína Paduánského, pamětní kříž k odchodu napoleonských vojsk

Vydejte se na kole nebo pěšky po části okruhu Stezky permoníků zvlněným terénem po cestách s malým převýšením v kraji, kde se ještě nedávno těžilo černé uhlí. Objevíte přitom ojedinělé hornické památky a místa, která mají v oblibě zdejší permoníci.

• Zastávka – bývalé doly Julius a Herring, kaple sv. Jan Křtitele
• Zakřany – kaple sv. Donáta, boží muka a smírčí kámen
• Zbýšov – těžní věže bývalého dolu Simson, expozice Muzea průmyslových železnic, koupaliště s tobogánem
• Babice u Rosic – býv. důl Ferdinand a babické šachty, kaple sv. Antonína Paduánského

Okružní cyklotrasa od kouzelného údolí Oslavy k Bílému potoku bývalým rosicko-oslavanským uhelným revírem za hornickými památkami.

Historie mikroregionu Kahan je neodmyslitelně spjata s těžbou uhlí, po jejíž stopách se můžeme vydat po trase začínající u vlakového nádraží v Zastávce u Brna. Odtud se dáme po červené turistické značce směrem na Mariánské údolí a asi po 200 m za křižovatkou silnic na Velkou Bíteš a Náměšť nad Oslavou odbočíme vpravo na místní komunikaci a narazíme na vrátnici bývalého dolu Julius. Podíváme-li se z této odbočky k západu, uvidíme v dálce růžovou dvoupatrovou budovu, která původně sloužila jako šachetní budova dolu Herring. Později byla přestavěna na bytový dům.

Od vlakového nádraží můžeme vyrazit k dalším hornickým památkám směrem na jih. Pro přechod nádraží lze využít nadchod, z něhož je vlevo vidět vlečka do Zbýšova. Při sestupu ze schodů stojí za povšimnutí jednopatrová budova, v níž se dříve nacházelo ředitelství dolů. Projdeme kolem ní a ulice Havířská nás dovede až k areálu bývalého dolu Ferdinand. Pokračujeme po cestě dál podél kolejí (vlečky) ke Zbýšovu. Mineme bývalý širokoprofilový vrt a jámu Anna a nedaleko areálu Myslivecké společnosti Babice projdeme kolem východu z dědičné štoly a kus dále okolo jámy Větérka. U kolejí vedoucích do Zbýšova stojí poslední strážní domek a o něco výše bývala jáma Kateřina. Na okraji Zbýšova mineme bývalý důl Poustka a dojdeme až k vrátnici dolu Antonín. Ve Zbýšově narazíme už na jedinou těžní věž, které v mikroregionu Kahan ještě stojí - Simson. Další variantou, jak se dostat ze Zastávky do Zbýšova, je využít modře značenou turistickou stezku nebo Hornickou cyklostezku č. 5173.