Krasavec Simson

Technická kráska: Ať přicházíte či přijíždíte do Zbýšova od Zastávky či od Oslavan, nemůžete si jí nevšimnout. Nádherná kovová konstrukce se secesními prvky na vršku budovy dolu Simson připomíná někdejší hornickou slávu a místní jsou na ni náležitě pyšní. Bez její fotografie se z Mikroregionu Kahan neodjíždí. Podobných technických krásek bylo v době největšího rozmachu dobývání uhlí na Brněnsku víc, do dnešních dní se však dochoval právě jen Simson.

Hornické muzeum: Věž byla dlouho nepřístupná, stejně jako celý areál kolem ní. Prošla sice několika rekonstrukcemi, nejviditelnějších úprav se dočkala v novém tisíciletí. Město Zbýšov a Vlastivědný spolek Zbýšov vdechly důležitému důlnímu dílu nový život. Bývalí havíři postupně v interiéru věže vytvářejí hornické muzeum, uvnitř návštěvníci uvidí náčiní, nástroje a vybavení, které bylo potřeba pro dennodenní práci po zemí, nebo v horších případech pro záchranu havířů. Raritou je také obrovský kus zkamenělého pravěkého stromu, který vlastně celý kdysi horníci vytáhli ze štoly dolu Antonín. Expozice se vlastně stále buduje a připomíná celou historii uhelného revíru na Rosicko-Oslavansku. V roce 2020 tak přibyla například padesátimetrová replika štoly, kterou doplňují exponáty velkých strojů, které se v podzemí používaly. Zajímavostí je také replika výtahu, který dopravoval havíře pod zem i šťastně nahoru, a stejně tak vozíky s černým uhlím. Říká se, že zdejší uhlí patřilo k tomu nejkvalitnějšímu.

Z historie: Samotný Simson, dnes symbol historie celého regionu, fungoval do roku 1925. Jeho budovy však byly využívány do posledních dnů těžby černého uhlí jako sídlo báňských záchranářů. Důl byl zaražen v roce 1848 těžaři Müllerovými, uhlí se v něm začalo těžit v roce 1953 a nahoru šlo jen to nejkvalitnější. Dnes obdivovaná kovová konstrukce, takzvaný Thomsonův kozlík, byla vystavěna v roce 1902. Od dolu vedla železniční vlečka na Zastávku, lanovka k padochovské jámě Františka, v sousedství vyrostla obří koksárna, jedna z nejmodernějších ve střední Evropě. Vyráběl se zde koks, dehet, síran amonný nebo surový benzol. Roku 1925 bylo důlní pole přiděleno dolům Kukla (Oslavany) a Františka a fungoval jako „větrání“, tedy vzdušná jáma. V roce 1955 je ukončen provoz koksovny a v roce 1987 je důl Simson uzavřen a zasypán. Betonový špunt uvidíte, když vejdete dovnitř.

Zbýšovský gigant: Do roku 2015 byly ve Zbýšově k vidění těžní věže dvě – historická u Simsona a moderní nad dolem Jindřich II., jen kousek od dnešního Muzea průmyslových železnic. Ta šla však kvůli špatnému technickému stavu k zemi, důl je zasypán někdejší hlušinou, zatopen vodou a zašpuntován betonem. Nic to nemění na tom, že se svou hloubkou 1454 metrů šlo o nejhlubší důl ve střední Evropě. Věž už k velkému smutku všech horníků-pamětníků nestojí, ale pozůstatky někdejšího obrovského areálu uvidíte ze zbýšovské haldy.

Výhledy z haldy: Když po ní stoupáte, přemýšlíte, kolik stovek, tisíc či statisíc náklaďáků ji navršilo... Zbýšovská halda, která se náhle zvedá za městem, je totiž uměle vytvořený kopec z kamení, které nevydalo uhlí v blízkých dolech Antonín, Jindřich a Jindřich II. Při výstupu mezi vzrostlými stromy se ani nechce věřit, že ještě dnešní třicátníci si haldu pamatují jako umouněný holý kopec s třemi ostrými vrcholy. Nahoru vás vyvedou informační panely nebo řada cest, které tu zbyly po navážení hlíny. Za poměrně ostrý výstup vám bude odměnou nádherný výhled na samostný Zbýšov, Padochov nebo oslavanskou Kuklu. Samozřejmě vás nemine pohled na "jaderný chrám" Dukovany, elektrárna je vidět ze všech větších vršků Mikroregionu Kahan. Když se zahledíte přímo dolů, před sebou máte zmiňovaný někdejší důlní areál – z Antonína vyjel 18. 2. 1992 poslední vozík uhlí celého Rosicka-Oslavanska. Uvidíte Muzeum průmyslových železnic. O haldu se stará Vlastivědný spolek Zbýšov za velké podpory města. Kromě výhledů můžete zkusit štěstí s kladívkem. V kupách hlušiny samozřejmě zůstalo i nějaké uhlí. Když valoun najdete, ťukněte, třeba se vás vykoukne nějaká fajn zkamenělina. Místní mají svoje pravěké poklady vystavené na poličkách.

Krátce o Zbýšovu:  První písemná zmínka o obci pochází z roku 1280, vykopávky ale datují osídlení do doby kamenné. Do roku 1820 byl Zbýšov vinařsko-zemědělskou vesnicí, na konci 18. století a po nálezu černého uhlí nastal zlom a obec se neustále rozrůstala. V roce 1965 byl Zbýšov povýšen na město. Dominantou je kromě věže Simsona také kostel sv. Martina, chloubou pak moderní koupaliště s tobogánem, pěti bazény a krásným přírodním areálem.

Vítejte v Kahanu, bavte se a poznávejte!

Mikroregion Kahan vznikl na přelomu tisíciletí jako svazek obcí v oblasti, kterou určuje už název – dolovalo se zde černé uhlí. Hornická činnost na více než 200 let výrazně ovlivnila život i složení zdejších obyvatel, zásadně změnila krajinu i tvář energetiky. Havíři zde do ve velmi těžkých podmínkách pracovali téměř kilometr a půl pod zemí do roku 1992, kdy byla těžba zastavena - ekonomicky se se nevyplatila a vládu v energetice začalo přebírat jádro. Blízká Jaderná elektrárna Dukovany je toho důkazem. Rosicko-oslavanský uhelný revír patřil sice k nejmenším v České republice, zato černé uhlí bylo nejkvalitnější.

Slávu hornictví už dnes připomínají jen dvě věže – secesní krasavec Simson ve Zbýšově a majestátní Kukla v Oslavanech. Můžete si vylézt na haldy v Babicích a Zbýšově, dnes byste těžko uvěřili, že ještě v 90. letech 20. století to byly dva umouněné kopce. Dodnes stojí budova zastáveckého dolu Herring, růžově omítnutý nájemní dům vyčnívá do krajiny. Průmyslové areály se všemi jejich činnostmi jsou pryč, ale co se zde dělo během těch více než 200 let, vám rádi povykládají bývalí havíři s hornických muzeích v Simsonovi a na oslavanském zámku. Samostatnou kapitolou je zábavní park s havířskou tematikou Permonium kolem těžní věže Kukla. Mnoho dalších informací najdete v hornické části webu Sfárej a videa o jednotlivých dolech jsou nachystána v sekci Videa.

Obce Kahanu tu však byly dávno před objevením černého uhlí a jejich bohatou historii obcí můžete objevovat prostřednictvím řady kostelů, kaplí a křížů, připomínajících události radostné i tragické.

Pro milovníky sportu jsou tu krásné cyklostezky, koupaliště a rybníky, řada turistických tras a historická perla – Zámek Rosice. Pro ty, co se rádi baví, zase mnoho vyhlášených akcí – babický Gulášfest, Hornické slavnosti ve Zbýšově a Zastávce, rosické Česnekovky, říčanský Rakfest, hodové slavnosti v mnoha obcích.

Užijte si Kahan!