VÍTE, ŽE?
Druhá polovina 19. století znamenala pro Zbýšov znamenala pro Zbýšov dobu horečné výstavby. V roce 1882 zde byla obnovena fara a v roce 1983 byl dokonce a vystavěn nový kostel. Fara byla obnovena díky bývalému spolumajiteli uhelných dolů ve Zbýšově a Oslavanech Antonínu Müllerovi. Ten obci odkázal peníze potřebnéna vydržování faráře i výstavbu fary. O výstavbu kostela se pak zasloužil farář Julius Koubek.
Nový kostel byl postaven na místě původního kostelíka, o jehož podobě existují písemné zmínky v biskupském dekretu z roku 1676, ale nedochovala se žádná známá fotografie ani nákres. V té době patřil k výbavě kostela jeden oltář, dva zvony a jeden stříbrný kalich. Vedle kostela stála chaloupka, ve které přebýval poustevník. U kostela stojí sousoší svatého Cyrila a Metoděje - těmto světcům je také dedikována letní cyrilometodějská pouť.
Nový kostel byl zbudován v novorománském stylu. Věž se třemi zachovanými zvony je vysoká 40 metrů. Větší zvon byl odlit v roce 1652, menší pochází z roku 1762. Hornictví v tomto kostele zanechalo stopy. Jeden z oltářů je zasvěcen svaté Barboře, patronce horníků, a zdejší varhany nesou hornický znak.
Vedle kostela sv. Martina se rozprostírá velký hřbitov. Dříve obepínal samotný kostel, ale později byl posunut za něj a obehnán zdí. Na hřbitově najdete památník obětem velkého důlního neštěstí v roce 1875, dále vzpomínku na zemřelé havíře i modernější historii a jako první návštěvníci uvidí památník obětem cholerové epidemie, kterou do oblasti zavlekla pruská vojska.
Krátce o Zbýšovu: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1280, vykopávky ale datují osídlení do doby kamenné. Do roku 1820 byl Zbýšov vinařsko-zemědělskou vesnicí, na konci 18. století a po nálezu černého uhlí nastal zlom a obec se neustále rozrůstala. V roce 1965 byl Zbýšov povýšen na město. Dominantou je kromě kostela také těžní věž Simson (prolink na text), chloubou pak moderní koupaliště s tobogánem, pěti bazény a krásným přírodním areálem.
Foto: archiv mikroregionu Kahan, města Zbýšov, Jan Formánek/Mapy.cz
Vítejte v Kahanu, bavte se a poznávejte!
Mikroregion Kahan vznikl na přelomu tisíciletí jako svazek obcí v oblasti, kterou určuje už název – dolovalo se zde černé uhlí. Hornická činnost na více než 200 let výrazně ovlivnila život i složení zdejších obyvatel, zásadně změnila krajinu i tvář energetiky. Havíři zde do ve velmi těžkých podmínkách pracovali téměř kilometr a půl pod zemí do roku 1992, kdy byla těžba zastavena - ekonomicky se se nevyplatila a vládu v energetice začalo přebírat jádro. Blízká Jaderná elektrárna Dukovany je toho důkazem. Rosicko-oslavanský uhelný revír patřil sice k nejmenším v České republice, zato černé uhlí bylo nejkvalitnější.
Slávu hornictví už dnes připomínají jen dvě věže – secesní krasavec Simson ve Zbýšově a majestátní Kukla v Oslavanech. Můžete si vylézt na haldy v Babicích a Zbýšově, dnes byste těžko uvěřili, že ještě v 90. letech 20. století to byly dva umouněné kopce. Dodnes stojí budova zastáveckého dolu Herring, růžově omítnutý nájemní dům vyčnívá do krajiny. Průmyslové areály se všemi jejich činnostmi jsou pryč, ale co se zde dělo během těch více než 200 let, vám rádi povykládají bývalí havíři s hornických muzeích v Simsonovi a na oslavanském zámku. Samostatnou kapitolou je zábavní park s havířskou tematikou Permonium kolem těžní věže Kukla. Mnoho dalších informací najdete v hornické části webu Sfárej a videa o jednotlivých dolech jsou nachystána v sekci Videa.
Obce Kahanu tu však byly dávno před objevením černého uhlí a jejich bohatou historii obcí můžete objevovat prostřednictvím řady kostelů, kaplí a křížů, připomínajících události radostné i tragické.
Pro milovníky sportu jsou tu krásné cyklostezky, koupaliště a rybníky, řada turistických tras a historická perla – Zámek Rosice. Pro ty, co se rádi baví, zase mnoho vyhlášených akcí – babický Gulášfest, Hornické slavnosti ve Zbýšově a Zastávce, rosické Česnekovky, říčanský Rakfest, hodové slavnosti v mnoha obcích.
Užijte si Kahan!
