VÍTE, ŽE?
Nejstarší písemná zmínka o Babicích pochází z roku 1228. Tehdy král Přemysl Otakar I. listinou potvrdil založení panenského kláštera cisterciaček v Oslavanech, v místě dnešního zámku. Babice patřily k oslavanskému klášteru až do roku 1307, kdy je odkoupil klášter v Sedlci u Kutné Hory. V následujících staletích obec vystřídala řadu majitelů, až se nakonec stala součástí rosického panství.
Od roku 1560 byli vlastníky rosického panství Jan Starší ze Žerotína a po něm Karel Starší ze Žerotína, který panství v roce 1628 prodal Albrechtu z Valdštejna. Celkem měly Babice jako součást panství přibližně dvacet různých majitelů.
Po staletí bylo hlavní obživou obyvatel Babic zemědělství. Původní selské statky tvořily podkovovitou náves, jejíž půdorys je dodnes patrný. Zásadní proměna nastala na počátku 19. století, kdy byly v oblasti objeveny zásoby černého uhlí a začala jeho těžba. Počet obyvatel obce tehdy výrazně vzrostl.
Významnou roli sehrála tzv. Dědičná štola, která vedla od Zastávky jižním směrem až do lesa Skříňka u Babic. Napojovalo se na ni dalších sedm štol. Protože byla těžba technicky náročná a neekonomická, byla v roce 1856 vyražena nová Ferdinandova šachta, vybavená důlním strojem. Přestože štoly i šachty dávno zanikly, v okolních lesích jsou dodnes patrné terénní prohlubně a náspy hald, připomínající hospodářský rozmach kraje.
Dědičná štola má pro Babické i jiný, osudový význam - na konci dubna 1945, kdy se Babice ocitly uprostřed těžkých bojů mezi ustupující německou armádou a postupujícími sovětskými jednotkami, našly ve štole útočiště stovky místních obyvatel prchajících před bombardováním obce. Ve tmě, bez dostatku jídla a vody, zde přečkali téměř dvanáct dní až do osvobození 8. května 1945. Dědičná štola tak vedle hornické historie vstoupila i do paměti obce jako místo, které zachránilo lidské životy.
Kaple sv. Antonína Paduánského: Na návsi v Babicích původně stála malá zvonice se zděným spodkem a dřevěnou horní částí. Před ní rostly dvě lípy, které se dochovaly dodnes. V roce 1863 byla na místě zvoničky postavena kaple sv. Antonína Paduánského. Původně měla dva zvony, které však byly za druhé světové války zrekvírovány pro válečné účely. Dnes je v kapli pouze menší zvon z roku 1943. V roce 1925 prošla kaple stavební úpravou – původní šindelová střecha byla nahrazena a cibulovitá věž dostala podobu jehlanu krytého plechem.
Pamětní kříž a stopy napoleonských válek: Napoleonské války zasáhly kraj velmi citelně. Po obsazení Vídně v roce 1805 uprchl císař František I. do Brna a k městu se začala stahovat rakouská a ruská vojska, následovaná Napoleonovou armádou. První francouzské jednotky dorazily do Babic 19. listopadu 1805 a o den později projel Brnem sám Napoleon se svou gardou. Na památku odchodu francouzských vojsk nechali místní obyvatelé později vztyčit u cesty do Rosic pamětní kříž. Jsou na něm vytesána jména tehdejších babických konšelů. V roce 1882 byl u kříže vysázen švestkový sad k připomenutí zasnoubení korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Stefanií, od té doby známý jako Rudolfův sad.
Důl Ferdinand: Severozápadně od obce se nacházel důl Ferdinand, kde se černé uhlí těžilo v letech 1862–1955. Šachta dosahovala maximální dopravní hloubky 794 metrů a měla osm pater. Činnost dolu dnes připomínají zbytky důlních staveb a výsypka, jejíž materiál byl využit i při zasypání dolu po jeho definitivním uzavření v roce 1992.
Vítejte v Kahanu, bavte se a poznávejte!
Mikroregion Kahan vznikl na přelomu tisíciletí jako svazek obcí v oblasti, kterou určuje už název – dolovalo se zde černé uhlí. Hornická činnost na více než 200 let výrazně ovlivnila život i složení zdejších obyvatel, zásadně změnila krajinu i tvář energetiky. Havíři zde do ve velmi těžkých podmínkách pracovali téměř kilometr a půl pod zemí do roku 1992, kdy byla těžba zastavena - ekonomicky se se nevyplatila a vládu v energetice začalo přebírat jádro. Blízká Jaderná elektrárna Dukovany je toho důkazem. Rosicko-oslavanský uhelný revír patřil sice k nejmenším v České republice, zato černé uhlí bylo nejkvalitnější.
Slávu hornictví už dnes připomínají jen dvě věže – secesní krasavec Simson ve Zbýšově a majestátní Kukla v Oslavanech. Můžete si vylézt na haldy v Babicích a Zbýšově, dnes byste těžko uvěřili, že ještě v 90. letech 20. století to byly dva umouněné kopce. Dodnes stojí budova zastáveckého dolu Herring, růžově omítnutý nájemní dům vyčnívá do krajiny. Průmyslové areály se všemi jejich činnostmi jsou pryč, ale co se zde dělo během těch více než 200 let, vám rádi povykládají bývalí havíři s hornických muzeích v Simsonovi a na oslavanském zámku. Samostatnou kapitolou je zábavní park s havířskou tematikou Permonium kolem těžní věže Kukla. Mnoho dalších informací najdete v hornické části webu Sfárej a videa o jednotlivých dolech jsou nachystána v sekci Videa.
Obce Kahanu tu však byly dávno před objevením černého uhlí a jejich bohatou historii obcí můžete objevovat prostřednictvím řady kostelů, kaplí a křížů, připomínajících události radostné i tragické.
Pro milovníky sportu jsou tu krásné cyklostezky, koupaliště a rybníky, řada turistických tras a historická perla – Zámek Rosice. Pro ty, co se rádi baví, zase mnoho vyhlášených akcí – babický Gulášfest, Hornické slavnosti ve Zbýšově a Zastávce, rosické Česnekovky, říčanský Rakfest, hodové slavnosti v mnoha obcích.
Užijte si Kahan!
