VÍTE, ŽE?
Dnes tu pomalu vzniká velká obytná čtvrť a už skoro nic nesvědčí o tom, že právě v těchto místech bilo dlouhá desetiletí srdce Rosicko-oslavanského uhelného revíru. A také zde se více než 200 let dlouhá havířská historie uzavřela.
S postupnou modernizací těžby v Rosicko-oslavanské pánvi vyvstala v polovině 20. století potřeba soustředit dolování severního a středního důlního pole do jednoho centrálního místa. V roce 1960 proto začalo hloubení nové jámy Jindřich II.
V té době už ve zbýšovském areálu prosperoval důl Antonín (prolink na text). A jen o kousek dál, v městské části Sička, vycházelo uhlí na povrch z dolu Jindřich, který později kvůli svému mladšímu bráchovi získal za jméno římskou jedničku.
S těžbou a hloubením jámy na Sičce začal v roce 1854 uhlobaron Antonín Rahn. Postupně byla u dolu vybudována třídírna uhlí, která byla až do uzavření a zasypání jámy v roce 1970 několikrát modernizována. Důl Jindřich I však utrpěl výrazné škody během druhé světové války a navzdory poválečným snahám udržet jámu v provozu zůstával jeho technický stav kvůli tlaku hornin a pronikání spodních vod velmi špatný. O budoucnosti dolu definitivně rozhodl zával v roce 1957. Těžba byla následně přesměrována do nové jámy, vzdálené pouhých sto metrů. Hloubka dolu Jindřich I dosáhla více než 900 metrů.
Nový důl Jindřich II, zaražený v těsné blízkosti původní jámy, brzy získal prvenství nejhlubšího dolu místní uhelné oblasti. Horníci se postupně prokutali až na třinácté patro do úctyhodné hloubky 1458 metrů. Důl Jindřich II se tak stal nejhlubším dolem na černé uhlí v České republice a spolupodílel se na prvenství i ve střední Evropě. Hrázděná cihlová těžní věž se na dlouhá léta stala jednou z nejvýraznějších dominant Zbýšova.
Zprovoznění lanové dráhy v roce 1975 výrazně usnadnilo dopravu uhlí do oslavanské elektrárny, která se stala posledním odběratelem vytěženého paliva. Poslední vůz z dolu Jindřich II byl vyvezen tři dny před koncem roku 1991. Dnes půldruhého kilometru hlubokou jámu zakrývá masivní železobetonový celík s krycí deskou. Více než čtyřicet metrů vysoká těžní věž byla sice navržena k prohlášení památkou, tento návrh však nebyl schválen a do září roku 2015 byla věž postupně rozebrána.
Trvalou připomínkou tisíců kubíků uhlí a hlušiny, vytěžených ze zdejších dolů, zůstává vysoký zalesněný kopec tyčící se nad areálem. Dnes je oblíbeným cílem vycházek a místem s krásnými výhledy do okolní krajiny. Ve skutečnosti jde o odvalovou haldu, na kterou se po dlouhá desetiletí ukládal nadbytečný kámen vznikající při těžbě černého uhlí.
Za celou historii dolování se na Rosicko-Oslavansku vytěžilo téměř 65 milionů tun černého uhlí – bohatství, které zásadně ovlivnilo podobu krajiny i život místních obyvatel. Zhruba stejné množství pořád pod našima nohama zbývá, ale dostat jej na povrch by bylo značně neekonomické. Uhlí tak nadobro nahradily jiné zdroje – od jádra z nedalekých Dukovany, po Slunce z přilehlé solární elektrárny.
Vítejte v Kahanu, bavte se a poznávejte!
Mikroregion Kahan vznikl na přelomu tisíciletí jako svazek obcí v oblasti, kterou určuje už název – dolovalo se zde černé uhlí. Hornická činnost na více než 200 let výrazně ovlivnila život i složení zdejších obyvatel, zásadně změnila krajinu i tvář energetiky. Havíři zde do ve velmi těžkých podmínkách pracovali téměř kilometr a půl pod zemí do roku 1992, kdy byla těžba zastavena - ekonomicky se se nevyplatila a vládu v energetice začalo přebírat jádro. Blízká Jaderná elektrárna Dukovany je toho důkazem. Rosicko-oslavanský uhelný revír patřil sice k nejmenším v České republice, zato černé uhlí bylo nejkvalitnější.
Slávu hornictví už dnes připomínají jen dvě věže – secesní krasavec Simson ve Zbýšově a majestátní Kukla v Oslavanech. Můžete si vylézt na haldy v Babicích a Zbýšově, dnes byste těžko uvěřili, že ještě v 90. letech 20. století to byly dva umouněné kopce. Dodnes stojí budova zastáveckého dolu Herring, růžově omítnutý nájemní dům vyčnívá do krajiny. Průmyslové areály se všemi jejich činnostmi jsou pryč, ale co se zde dělo během těch více než 200 let, vám rádi povykládají bývalí havíři s hornických muzeích v Simsonovi a na oslavanském zámku. Samostatnou kapitolou je zábavní park s havířskou tematikou Permonium kolem těžní věže Kukla. Mnoho dalších informací najdete v hornické části webu Sfárej a videa o jednotlivých dolech jsou nachystána v sekci Videa.
Obce Kahanu tu však byly dávno před objevením černého uhlí a jejich bohatou historii obcí můžete objevovat prostřednictvím řady kostelů, kaplí a křížů, připomínajících události radostné i tragické.
Pro milovníky sportu jsou tu krásné cyklostezky, koupaliště a rybníky, řada turistických tras a historická perla – Zámek Rosice. Pro ty, co se rádi baví, zase mnoho vyhlášených akcí – babický Gulášfest, Hornické slavnosti ve Zbýšově a Zastávce, rosické Česnekovky, říčanský Rakfest, hodové slavnosti v mnoha obcích.
Užijte si Kahan!
