VÍTE, ŽE?
Pohodlně a bezpečně se po ní projdete či projedete mezi Tetčicemi a Neslovicemi. Před rokem 2022 to bylo možné jen po frekventované silnici nebo po příkrých kopcích přilehlého polesí Bučín. Ani jedno byste nepřáli tomu největšímu nepříteli.
Naopak tato stezka se nese v duchu velkého přátelství mezi oběma obcemi a dosvědčuje to „hraniční kámen spolupráce“ zhruba na půli cesty, kdy se katastr tetčický mění na neslovický.
Potkáte plno místních zajímavostí a třeba i tajemných míst. Cesta vás povede také kolem ostrého zářezu, který by vás v případě zájmu vyvedl na bučínskou část zvanou Opice. Spodní části u cesty, kde mimo jiné najdete malý mokřad či rybníček a řadu včelínů, se říká Ceblov. Dle (nejen) amatérských badatelů zde zřejmě v dávných dobách byla stejnojmenná vesnice. Z ní vedla vozová cesta nahoru na důležité obchodní stezky, které Bučín křižovaly.
Z druhé strany stezka začíná maličkou přírodní památkou Patočkova hora. Na ní vidíte, jak kolem okolo dříve vypadaly stepi a na jaře se sem chodí fotit koniklece. Trávu na hoře po domluvě s obcí a ochranáři farmář Aleš Caesar kosí klasickou kosou a část nechává spásat ovcemi. To aby kromě funkce "přírodní kosy" svými kopýtky roznášely dál a dál semínka vzácných rostlin. Z nikterak vysokého kopečku je viděta daleko, daleko do dáli, více než půlka obcí Kahanu. Když jsme pátrali po tom, proč se jmenuje hora Patočkova, tak jsme se dozvěděli, že nikoliv na počest nějakého významného neslovického rodáka, ale proto, že jistý pan Patočka zde kdysi spáchal sebevraždu.
Minete také Včelařskou alej, stromořadí, které vysázeli občané Neslovic za podpory včelařů. Jsou zde vysázené stromy tak, aby právě včelkám dodávaly potravu. Přesně, jak se neslovičtí malí včelaři učí v kroužku.
To, že cesta v neslovické části krosuje pastviny pro skot, přineslo jednu ze zajímavostí trasy. Půjdete přes podchod pro krávy. V jedné části není ohradník ale mostek, krávy mohou projít z jedné pastviny na druhou pouze pod lávkou podchodem. Dobytek tak může migrovat mezi pastvinami, kdykoliv se zajít napít nebo schovat do stínu přilehlého lesa, jak chce, lidé a cesta je neomezí.
Netradiční prvek, most zabudovaný do svahu, drží velké kameny pečlivě vybrané v litostrovském lomu. Osobně si je vybíral autor projektu, známý krajinářský a zahradní architekt Zdenek Sendler z Brna. Propustek je jeho prvním neslovickým počinem z celé řady krajinářských projektů, které spolu s obcí v jejím okolí tvoří.
Vzhůru na Bučín: Rozhodně se nenechte odradit a vystoupejte si nahoru, do kopců bučínského polesí, toulat se zde můžete celý den a stále je se za čím vracet. Lesní komplex nad Tetčicemi a Neslovicemi se rozpíná až k Omicím a Radosticím. Čeká vás procházka převážně lesy s buky, duby či habry. Občas máte pocit, že mladé stromky vytvářejí nad cestami klenbu, ale najdete zde i vysoké a prastaré listnáče. Ten nejmohutnější buk zde roste už 300 let. Můžete se jen tak toulat po hvozdech, nebo se vydat po nenáročné 3,5 km dlouhé naučné stezce, která provede návštěvníky nejkrásnějšími částmi polesí. Narazíte na někdejší středověkou obchodní stezku, která vedla středem lesů a směřovala z Brna do Ivančic nebo zbytky starého zájezdního hostince vypáleného za třicetileté války. Za zmínku stojí i středověké hradisko – hláska – strážní věž. Za 2. světové války se Bučín stal útočištěm vojáků, kteří od jihu vytlačovali německé vojáky z území. Bučín byl místem těžkých bojů. Dnes je to naprostá oáza klidu s uklidňující zelenou...
Vítejte v Kahanu, bavte se a poznávejte!
Mikroregion Kahan vznikl na přelomu tisíciletí jako svazek obcí v oblasti, kterou určuje už název – dolovalo se zde černé uhlí. Hornická činnost na více než 200 let výrazně ovlivnila život i složení zdejších obyvatel, zásadně změnila krajinu i tvář energetiky. Havíři zde do ve velmi těžkých podmínkách pracovali téměř kilometr a půl pod zemí do roku 1992, kdy byla těžba zastavena - ekonomicky se se nevyplatila a vládu v energetice začalo přebírat jádro. Blízká Jaderná elektrárna Dukovany je toho důkazem. Rosicko-oslavanský uhelný revír patřil sice k nejmenším v České republice, zato černé uhlí bylo nejkvalitnější.
Slávu hornictví už dnes připomínají jen dvě věže – secesní krasavec Simson ve Zbýšově a majestátní Kukla v Oslavanech. Můžete si vylézt na haldy v Babicích a Zbýšově, dnes byste těžko uvěřili, že ještě v 90. letech 20. století to byly dva umouněné kopce. Dodnes stojí budova zastáveckého dolu Herring, růžově omítnutý nájemní dům vyčnívá do krajiny. Průmyslové areály se všemi jejich činnostmi jsou pryč, ale co se zde dělo během těch více než 200 let, vám rádi povykládají bývalí havíři s hornických muzeích v Simsonovi a na oslavanském zámku. Samostatnou kapitolou je zábavní park s havířskou tematikou Permonium kolem těžní věže Kukla. Mnoho dalších informací najdete v hornické části webu Sfárej a videa o jednotlivých dolech jsou nachystána v sekci Videa.
Obce Kahanu tu však byly dávno před objevením černého uhlí a jejich bohatou historii obcí můžete objevovat prostřednictvím řady kostelů, kaplí a křížů, připomínajících události radostné i tragické.
Pro milovníky sportu jsou tu krásné cyklostezky, koupaliště a rybníky, řada turistických tras a historická perla – Zámek Rosice. Pro ty, co se rádi baví, zase mnoho vyhlášených akcí – babický Gulášfest, Hornické slavnosti ve Zbýšově a Zastávce, rosické Česnekovky, říčanský Rakfest, hodové slavnosti v mnoha obcích.
Užijte si Kahan!
