Zbýšov, město na úpatí umělé hory.

Ve Zbýšově pak zamiřte k bývalému areálu uhelných dolů a začněte krátkým, ale ostřejším výstupem na zdejší haldu, tedy uměle vytvořený kopec z hlušiny, kterou sem v době největší hornické slávy navezly statisíce náklaďáků. Cestou nahoru vás vyvede buď sada informačních panelů, nebo se můžete vydat některou z vedlejších cestiček – ztratit se nemáte kde. Už asi v půli cesty se vám nabídne pohled na celý Zbýšov, v dálce uvidíte Oslavany s ikonickou věží někdejšího dolu Kukla. Na samém vrcholu pak hledíte také na Kratochvilku a stálici zdejších výhledů – chladicí věže atomové elektrárny Dukovany. Pod sebou máte areál, kde se pod betonovým „špuntem“ skrývá dosud nejhlubší důl ve střední Evropě. Jindřich II měří 1550 metrů, ale samotná těžní věž byla v roce 2015 z bezpečnostních důvodů zbourána. Halda zůstává a pro mladší ročníky je téměř neuvěřitelné, že ten zalesněný kopec byl ještě začátkem 90. let jen prostě šedá hora kamení. V nitru umělé hory se skrývá velký protiatomový kryt určený pro ochranu někdejších brněnských pohlavárů. Vy se ale podíváte jen ke vchodu. Jak to vypadalo a vypadá vevnitř, prozradí obsáhlá informační tabule.

Hornictví je pro Zbýšov zásadní – z rolnické vesničky se díky němu stal významným městem a uhlí se zde ve velkém těžilo od roku 1820. Připomíná je ale už jen zlomek dochovaných pamětihodností. Jednou z nich je technická památka, historická těžní věž Simson, kterou najdete nedaleko kostela sv. Martina. Můžete si domluvit její prohlídku s vedoucím Vlastivědného spolku Zbýšov. A počítá se, že časem bude přístupná běžně, vzniká zde muzeum a galerie.

Jaké to je natěsnat se do malého vláčku, v nichž horníci jezdí pod zem, můžete zkusit v Muzeu průmyslových železnic přiléhajícímu k někdejšímu areálu kolem dolu Jindřich II. Parta nadšenců tu už mnoho let oživuje, opravuje a zprovozňuje řadu malých mašinek a vagónků. O prázdninách jezdívají každou sobotu, jednou vaše vozy potáhne parní lokomotiva, podruhé diesel. Zejména pro kluky je to ráj na zemi a trpělivější rodiče zde mohou strávit s dětmi klidně celý den. I proto, že kromě samotných strojů chlapi stále protahují koleje dál a dál, a od roku 2018 jezdí vláčky ze Zbýšova až na Zastávku. Není tedy nutné chodit pěšky přes Babice nebo jet dvě zastávky autobusem, ale stačí skočit na zastáveckém nádraží na historickou mašinku a ta vás do muzea a ke Zbýšovu zaveze.

Hlavně v parných dnech návštěvníci ocení velké zbýšovské koupaliště. Pro prcky je tu brouzdátko, pro větší pak dva bazény, jeden s pozvolným vstupem, další klasický plavecký. Mají tu tobogán, a protože na „koupáku“ jde hlavně o to pořádně cákat, tak pro skokany je tu samostatný hluboký bazén – stačí předvést svoje kousky. Rádi vám tu půjčí pálky na stolní tenis, můžete si zahrát beach volejbal na hřištích s pískem, maminky ocení malé hřiště.

Kdo dá před koupáním přednost výletu, z haldy nebo od Simsona může zamířit ke zbýšovské cihelně. Navedou vás k ní šipky od silnice na Ivančice, cesta se odpojuje v zatáčce u benzinky. Po udržované cestě mezi poli dojdete k torzu bývalé cihelny, která zde u Zbýšovského potoka fungovala ještě začátkem 20. století. Před několika lety ji i okolí poopravila skupina nadšenců pro zdejší historii a dnes je to místo jako stvořené pro piknik. Berte si s sebou špekáčky, tady si je určitě užijete. Z cihelny se buď můžete vrátit zpět do Zbýšova, anebo se vydat dál směrem na Padochov či Neslovice.

Ve Zbýšově doporučujeme dobře poslouchat. Tím, jak se do města přistěhovávali kvůli hornictví lidé z různých koutů Evropy, je zdejší jazyk unikátní. Velmi jednoduše jde o hanácké nářečí skloubené s velkým množstvím německých slov. Mnoho výrazů se nikde jinde nepoužívá – třeba gracka, tedy speciální zašpičatělá motyka používaná při rubání uhlí. Písmena O a A zde v podání starších lidí dostávají často čárku, takže ve Zbýšově se nejezdí na motorce, ale na motórce, a nejde se za babičkou, ale za bábičkó (ještě častěji bábkó). Koncovka OU tu vlastně v mluvené řeči neexistuje, pouze Ó, to je ta hanáčtina. Zaměňují se i písmena E za Y, i když to používají dnes už opravdu jen starší ročníky. Byly se řekne bely, umývat je umévat a tak dále. Možná to někomu může rvát uši, ale pro jazykovědce je Zbýšov jedinečný.