O obci
Cesta ze Zastávky do Újezdu je už pořádná štreka, takže pokud s sebou na výlet berete menší děti, myslete na to. Pro cyklisty bude nejlepší dostat se do Rapotic a poté se vydat doprava okolo věznice. Pro pěší je nejvýhodnější vydat se od zastáveckého Regionálního informačního centra po červené značce k Příbrami, kde je fajn udělat si přestávku (viz kapitola Příbram). Poté pokračovat po žluté značce, která vás dovede nad Zbraslav. Tady se můžete rozhodnout. Buď se po asfaltce vydáte doleva, dojdete k přístřešku U pomníčku a pak znovu po cestě až do Újezdu. Nebo to risknete, zapnete GPS, budete se držet nalevo od silnice a po lesních cestičkách dojdete nakonec do kýženého cíle.
Občerstvěte se, začíná zmiňovaná „tour de voda“. Studánky jsou v Újezdu fenoménem, stará se o ně místní sdružení nadšenců a můžete mít jistotu, že voda z nich je jako křišťál a pít ji můžete bez obav. Je jedno, kterým směrem to vezmete, ale na trase máte čtyři studánky: Josefka, v Oltářičkách, Štěpánův pramen a Maťovu studánku. U této se každoročně pořádá otevírání studánek a v roce 1974 ji opravil Zdeněk Maťa Matoušek, od té doby ji udržuje a ke studánkové aktivitě strhl řadu místních i přespolních. U většiny pramenů chráněných přístřeškem najdete posezení.
Kdo by se chtěl koupat, má několik možnosti – rybníček směrem ke Stanovištím, u Hlubokého (říká se mu Na Formance) nebo přehradu Chvojnice.
Malá přehrádka a její okolí jsou nejen krásné, ale taky zajímavé. Nádrž na řece Chvojnici vznikla začátkem 80. let 20. století nikoliv kvůli koupání, ale pro potřeby zavlažování někdejšího velkého skleníkového komplexu v Kralicích. Momentálně je přehrada vyčištěná, odbahněná. Objevil se zde bobr, mluví se o vydrách a zdravá voda v sobě skrývá i raky a škeble. Rybářské pruty ale nechte doma, výstavní rybí kusy zde mohou chytat jen zájemci se speciálním povolením od pronajimatele nádrže. Okolo vody se dá toulat hodiny a hlavně houbaři zaplesají.
V samotném Újezdu, o kterém se objevují první zmínky kolem 14. století, určitě stojí za vidění Kaple sv. Františka z roku 1852. Původně to byla jen zvonice, která umíráčkem oznamovala skon některého z Újezdských. Jako ve většině zdejších obcí, i Újezd zažil největší rozmach s těžbou uhlí v Zastávce a Zbýšově. Na 80. léta 20. století tu neradi vzpomínají. Obec byla „násilně“ přičleněna k sousední Zbraslavi a stala se částí opomíjenou. Navíc jim hned za humny vznikl vojenský areál, při jehož stavbě byla úplně zničena cesta na Rapotice. Od roku 1990 je Újezd po velkém tlaku zase „svobodný“.
Vy absolutní svobodu zažijete nejen u zdejšího vodstva a přírody, ale můžete si ji co nejvíc prodlužovat třeba na Smolově mlýně blízko přehrady. Dá se tu ubytovat v hliněno-slaměných domcích a kolem vás bude pobíhat mnoho zvířat. Děti budou nadšeny a vám se nebude chtít z Újezdu vracet.
Domů to můžete vzít ještě přes blízkou vesničku Hluboké. Zaprvé tu můžete okusit pivo z malého pivovaru, zadruhé se zde skrývá nejmenší hřbitov republiky, což má potvzeno i v České knize rekordů. Jde o lesní odpočinek sedmi evangelíků, hroby jsou na rozloze 102 metrů čtverečních.
