Můžete samozřejmě dojet přímo do Říčan, s malými dětmi, které už ale není radno tahat na zádech, je to dokonce lepší, ale zdatnější by se ochudili o krásnou trasu. Odstavte auto nebo vystupte z autobusu či vlaku v Zastávce u Brna, hned u Regionálního informačního centra. Kávička, limoška, sušenka a jde se!
Směrem na Říčany vás ze Zastávky vyvede modrá značka, potřebujete se dostat k rozcestníku Mariánské údolí. A když jsme mluvili o zdatnějších turistech, hned ze startu bude jasné proč – značka vás potáhne prudce do kopce a pak zase prudce z kopce, odměnou je ale nad Zastávkou téměř okamžitě les. Ten už cestou na Říčany vlastně téměř neopustíte. Za rozcestníkem chvíli pokračujte ještě po modré, ale jen po pár desítkách metrů odbočte doprava na Okrouhlík. Jde o jedno z prvních míst, kde bylo nalezeno – pro zdejší oblast charakteristické – uhlí. Na bývalé jámy, které mimo jiné na rozdíl od okolních mnoho ceněné suroviny nevydaly, upozorňují cedule s informacemi o zaražení a hloubce. Ty jsou po celém mikroregionu. Okrouhlické jsou dávno zasypané, takže dítě vám do nich nespadne, spíš při jejich prozkoumávání dejte pozor na prudký břeh u cesty. Okrouhlík je báječná zastávka, i proto že se k němu jde zase trochu do kopce. Vše je soukromý pozemek, ale majitelé tu mají něco jako domácí zoo, určitě se pobavíte.
Jelikož zde nevede turistická značka, držte se v blízkosti elektrického vedení, to vás neomylně nasměruje k cíli. Pak už máte Říčany jako na dlani a můžete rovně, zleva i zprava, záleží na vás, kudy se na náměstíčko a k nejviditelnějšímu kostelu dostanete. Ten určitě ze svého říčanského itineráře nevyškrtněte, je zajímavý i pro ty, co jinak památky míjí. Zdejší Farní kostel sv. Petra a Pavla zmiňovaný už v roce 1349 stával jinde, do požáru na počátku 18. století v místech, kde je dnes pomník padlým. V roce 1754 začal růst svatostánek nový, jenže úplně proti zavedeným pravidlům. Oltář má na západní straně a vchod na východní. K otočení došlo zřejmě kvůli špatnému podloží, dříve tu byl rybník. Každopádně raritní stavba dala říčanským přezdívku „rakaři“.
Určitě se posilněte, v okolí kostela a obecního úřadu je možností dost (a dobrých). „Naskočte“ na červenou turistickou značku a vydejte se na jedno z nejtajemnějších míst oblasti – říčanské hradisko. Počítejte s tím, že dvoukilometrová trasa se vám může natáhnout na několik hodin, v půli je totiž zdejší rybník, dnes přeměněný na biotop. I v nekoupací sezoně je to skvělé místo, ale v létě? Ráj na zemi, je to potřeba zažít. O čemž vám mohou vykládat místní, ale taky řada přespolních a Brňáků, kteří zde v klidu stráví celý parní den v chladivé vodě, na beachvolejbalovém hřišti, tenisových kurtech a u obligátního stánku.
Nenechte se zviklat dětmi, které piští, že chtějí zůstat ve vodě a na další šlapání nemají energii. Protože právě ony budou na konci putování nejnadšenější. Počítejte s tím, že k hradisku budete poslední metry šplhat a starší ročníky rozhodně ocení trekové hůlky. Nahoře ale na všechny čekají lavičky a zasloužený oddech. Pamětní kámen je novodobý, ale místo, na kterém stojíte, dýchá dávnou historií. Prameny, informace a letopočty se různí, ale zřejmě právě tady bydlívali nejstarší členové rodu Říčanských. Podle pověstí zde stávala jejich tvrz, o níž se neví, kdy byla vystavěna ani kdy a proč zanikla - nejspíš v časech běsnící třicetileté války. Když se pořádně rozhlédnete, jsou tu dosud vidět valy a příkop, jímž je skalní ostroh nad žlebem u Říčanského potoka obehnán. A právě v nich si užijí do té doby brblající děti, protože kde jinde si hrát na rytíře než na hradě. Vy počítejte s tím, že občas při „dobývání“ padnou do maliní, jim budou nějaké škrábance jedno a pak rádi zblajznou špekáček, který připravíte na zdejším ohništi. To i novodobý kámen odkazující na rok 1343 tu opečovávají Říčanští, kteří zde každoročně vítají jaro.
Už brzy se v Říčanech zdržíte ještě déle – na takzvané Marečkově louce, tedy v samém centru, se chystá velký volnočasový areál. Bude tu hřiště i s tribunou, hřiště na pétanque, dětské a dopravní hřiště.
Zpátky do Zastávky bude pro pěší lepší přejet autobusem, pokud nechcete znovu přes Okrouhlík, museli byste po silnici Říčany – Rosice nebo bloudit přes remízky podél ní, i když i to by bylo dozajista dobrodružství. Pro cyklisty je tato trasa naopak skvělá.