Babicemi soupravy jen projížděly, ale dnes je tu historicky první vlaková zastávka, jak bylo se smíchem řečeno při jejím odhalování.
Babice jsou od RIC Zastávka opravdu, co by kamenem dohodil, takže nejlepší je vydat se na výlet pěšky. Když se vám nechce pěšky, můžete jet ve vagóncích MPŽ. Nebo jít podél trati s onou písní na rtech či po trase značené modrou turistickou značkou. Úplně nejlepší je – zvlášť pokud máte menší děti – jednu cestu jít, druhou se vézt.
Ať zvolíte cokoliv, nemůžete ani v jednom případě minout někdejší centrum babického průmyslu – důl Ferdinand. Černé uhlí tu horníci mezi léty 1856 - 1955 tahali z hloubky až z bezmála 800 metrů. Když byla těžba v půli 50. let zastavena, sloužil jako větrná (odvzdušňovací) jáma pro zastávecký důl Julius. Mezi oběma doly mimo jiné také vedla lanová dráha pro vozíky, která však byla po roce 1945 kvůli velkému poškození demontovaná. Definitivně se zdejší hornická historie završila v roce 1992, kdy byla jáma zasypaná hlušinou. Dnes ji připomíná informační tabule. Dá se dojít až k místům, kde Ferdinand stával, schovává se pod krycí deskou. Ale pozor, pohybujete se na soukromých pozemcích, takže se podle toho chovejte.
Hned vedle se náhle vzpíná poměrně prudký kopec, to je takzvaná halda, tedy navršená vykopaná hlušina. Stejné hory vyrostly ve Zbýšově a Oslavanech. Na tu babickou haldu – dnes břízami a osikami zalesněnou – se dá vylézt a rozhlédnout se po krajině.
Přestože největší rozmach přišel na konci 19. století s příchodem Těžířstva Rytíř Herring a spol., první zmínka o obci se objevuje už v roce 1228, předpokládá se, že místo bylo osídleno mnohem dříve. Z historických památek jsou pro Babice nejvýznamnější dvě sakrální stavby – kaplička sv. Antonína Paduánského na návsi a křížek nedaleko hřbitova, kterým místní děkovali za odchod napoleonských vojsk, která si v obci nebrala servítky. Na návsi je také hřiště. Někdejší hospoda je dnes soukromým klubem, ale pivo nebo limonádu vám tu určitě nalijí.
Ke zdejšímu „kulturáku“ dodnes vzhlížejí všechny bývalé máničky a rockeři tělem i duší. Před Listopadem se zde nebáli pořádat odvážné koncerty, svoji tradiční přehlídku s padesátiletou historií Babické písničky zde mívají trampské skupiny a i obyčejná zábava je v Babicích pořád velký zážitek.
Z návsi se můžete vydat několika směry – ke Kratochvilce, Zbýšovu anebo zpět do Zastávky. Vezměte to ale ještě kousek dál po trati nebo po modré značce. Dovede vás k babické střelnici, což je krásné místo na odpočinek. Rovný plácek vybízí k hraní her, ohniště k opíkačce. Pokud se zrovna nestřílí, což poznáte podle zvuku i vlající červené vlajky, je to místo bez živáčka, kde si zvědavé děti nasbírají kupu starých patronů a zbytků rozstřílených asfaltových „holubů“. Tím si určitě zatížíte batoh.
A vracíme se zpět, i k těm na začátku zmiňovaným hornickým vozíkům. Při svých putováních mikroregionem je ještě zahlédnete v mnoha zahradách, nic lepšího na chytání dešťovky není.